Zum Hauptinhalt springen Zur Fußzeile springen
„Der Bau wurde von den Rosenbergern bezahlt, der Baumeister hat in der Kirche seinen Grabstein.”

Kirche Heiliger Veit

38101 Ceský Krumlov

Über die Kirche

Wenn Sie durch enge gepflasterte Gassen durch das Stadtzentrum von Krumau bummeln, finden Sie die Pfarrkirche des hl. Veit, die hier bereits seit sechs Jahrhunderten steht. Ihr schlanker neugotischer Turm bildet ein vollkommenes Gegengewicht zum berühmten Schloss und verleiht der Stadt ihre unverwechselbare Silhouette.
Obwohl ihre heutige Gestalt aus dem 19. Jahrhundert stammt, verbirgt sich unter den ursprünglichen Dachstühlen aus den Jahren 1406–1408 ein monumentales dreischiffiges Langhaus, das ein vollkommenes Beispiel der südböhmischen Gotik ist. Sie werden dabei schon beim ersten Blick auf das nördliche Portal volles ausgearbeiteter Details in eine andere Welt versetzt. Von Krabben und Blumen bis zu den Wappen der Herren von Rosenberg, die den Bau finanziell unterstützten. Eine tiefere Geschichte ist auch mit dem Grabstein aus rotem Marmor aus dem Jahr 1518 verbunden. Er gehört dem Steinmetz Michal Rubik, der sich am Kirchenbau beteiligte. Schon damals gehörte er zu den größten Meistern seines Handwerks und sein Grabstein zeugt von der Ehre, welche er sich erwarb. Seine Familie stammte aus dem österreichischen Haslach und formte drei Generationen lang die Gestalt von Krumau.
Innerhalb der Kirche tauchen Sie in die Welt ein, in der sich die Geschichte mit jedem Blick entblößt, und Sie werden sich dessen bewusst, dass sich die Schönheit der Gotik in den fein ausgearbeiteten Details verbirgt. Das spätgotische Juwel ist somit eine lebendige Chronik über Glauben, Kunst und Menschen, die keine Angst hatten, ihre Träume in den Stein zu meißeln.

Besonderheiten:

Es passiert nicht oft, dass aus den Zeiten des Mittelalters ein Grabstein von jemandem erhalten bleibt, der sich an Bauten beteiligte, die wir bis heute bewundern. In der Nische im Erdgeschoss an der nordöstlichen Ecke des dreischiffigen Langhauses der Krumauer Pfarrkirche befindet sich jedoch seit 1934 eine große Grabplatte aus rotem Marmor aus dem Jahr 1518, die eine ewige Erinnerung an den Steinmetz Michael Rubik und seine Familienmitglieder ist. Die Steinmetzfamilie Rubik stammte ursprünglich aus dem oberösterreichischen Haslach und wirkte in drei Generationen mindestens bis zur Mitte des 16. Jahrunderts in Krumau. Michael hinterließ sein Werk nicht nur in Krumau, sondern auch in Rožmberk (dt. Rosenberg an der Moldau), Trhové Sviny (dt. Schweinitz) oder Jindřichův Hradec (dt. Neuhaus). Im Jahr 1997 wurde sein Zeichen hoch oben gemalt an der Ecke des Hauses in der Dlouhá-Gasse entdeckt. Einer seiner Söhne wählte klugerweise ein ‚sprechendes‘ Motiv für sein Wappen – ein Stück eines Zweiges oder eines Pfropfreises, das man im Alttschechischen ‚rúbík‘ bezeichnete.

Tipps:

de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps, de 36 tipps,

Kontakt

Pfarrkirche des Heiligen Veit
Český Krumlov
38101 Ceský Krumlov

Öffnungszeiten

Täglich geöffnet
Gottesdienste So 9:30 Uhr, Mo, Di, Mi, Do, Fr – 17:00 Uhr

Wissenschaftliche Dokumentation

Virtuelles Erleben

Bauteile & Ausstattung

Gesamtbau

Českokrumlovský farní kostel sv. Víta, tyčící se na nejvyšším bodě historického centra města nad řekou Vltavou, tvoří pohledovou protiváhu hradního areálu. Ačkoliv jeho vertikální siluetu dnes určuje štíhlé neogotické zakončení západní věže, na historických vyobrazeních vystupují do popředí hmoty střech kostela, především té nad trojlodím. Hlavní vstup je umožněn rozměrným portálem v severní předsíni. Ta se původně otevírala směrem do bývalého hřbitova okolo kostela a v závěru středověku zároveň umožňovala pohodlný vstup kněžím z naproti ležící kaplanky.

Turm

Vysoká věž v ose západního průčelí trojlodí získala svůj dnešní vzhled během neogotických úprav v závěru 19. století. Ačkoliv se věž z dálkových pohledů jeví jako osmiboká, vyrůstá ze dvoupatrové hranolové základny, skryté v úzkém prostoru přilehlou zástavbou. Navazující osmiboká patra byla původně pouze dvě, přičemž to druhé sloužilo jako zvonové, a je proto do všech stran otevřeno lomeným oknem. Zastřešení věže tak původně začínalo ve stejné úrovni jako valba střechy trojlodí nad štítem se slepými nikami. Zřejmě až v barokním období byla věž navýšena o další patro a završeno cibulovou bání s lucernou. Tato podoba zakončení věže ale zanikla v závěru 19. století nastavěním nového zvonového a hodinového patra s jehlancovou střechou, která trojlodí významně převýšila.

Vorhalle

Ve skupině jihočeských staveb poměrně neobvyklá předsíň na klimaticky nevýhodné severní straně stavby je přirozeně nasměrována směrem k městské zástavbě a komunikacím. Předsíň je patrová a kružbové okno na severní straně původně osvětlovalo kapli. Východním směrem předstupuje před hmotu severní předsíně patrový přístavek se zazděným kružbovým oknem v přízemí, původně osvětlujícím rovněž kapli. Hlavní vstup je rámován mírně lomeným obloukem na jehlancových konzolách, který je po stranách doplněn fiálami na konzolách s lidskými hlavami. Oblouk předsíně vrcholí kytkou a je doplněn kraby. Do stěny nad obloukem jsou vsazeny dva kamenicky pojednané rožmberské erby, obnovené v 19. století. Síťová klenba předsíně na prostých jehlancových konzolách je tvořena vyžlabenými žebry a výraznými svorníky, zřejmě původně opatřenými malbou. Vstup do trojlodí severní předsíní je umožněn sedlovým portálem v lomeném ostění s tympanonem, vyplněným malbou. Sedlový otvor portálu je v nadpraží opatřen výzdobou s motivem reliéfních hlav dvou vousatých mužů.

Langhaus

Také z jižní strany, tedy z terasy nad řekou, vede do trojlodí poměrně velký, jednoduchý lomený portál. Trojlodí je osvětleno ze všech stran vysokými štíhlými okny s kružbami. Obvodové zdi jsou pravidelně podpírány vysokými hlubokými opěrnými pilíři bez zvláštních výzdobných znaků. Uvnitř je trojlodí členěno čtyřmi páry kamenných pilířů, jejichž tvar se směrem od kněžiště pravidelně střídá. První a třetí pár pilířů mají půdorys osmihranu, druhý a čtvrtý jsou na půdorysu čtyřlistu. Všechny pilíře jsou směrem do hlavní lodě opatřeny konzolami, dnes na nich stojí sochy z pozdějších období. Hlavní loď je od bočních oddělena vysokými lomenými arkádami, které se na rohu kněžiště setkávají s rámováním vítězného oblouku a společně vyrůstají z profilovaných jehlancových konzol. Síťová klenba hlavní lodě z kamenných paralelních žeber vyrůstá na osmihranných pilířích z konzol, ze čtyřlistých pilířů vybíhá přímo. Jednoduché křížové klenby bočních lodí z cihelných tvarovek vyrůstají na obvodních zdech z kamenných přípor, nad severní patrovou kaplí pak ze zkrácených přípor na konzolách.

Westempore

Na západní straně byla k zadní straně páru pilířů v šířce jednoho pole dodatečně vestavěna empora. Navazující pavlač na krakorcích umožňuje vstup do bývalé kaple sv. Kateřiny v patře severní předsíně. Hvězdově podklenutá empora je do trojlodí otevřena čtyřmi lomenými, bohatě profilovanými oblouky. Vstup na emporu je umožněn užším sedlovým otvorem, který je v nadpraží opatřen bohatě plasticky pojednaným ostěním z křížících se prutů. Poprseň empory je tvořena prolamovanými kružbami ve tvaru trojlistů a čtyřlistů, jen střední výstupek pro varhany je zdoben bohatěji.

Dachstuhl

Střechy kostela, které dotvářejí jeho charakteristickou siluetu, nesou původní středověké krovy, dendrochronologicky datované do let 1406 až 1408. Při spodním okraji východní valby je připojen malý arkýř, sloužící možná během stavby.

Chor

Užší a nižší, protáhlé, pětiboce uzavřené kněžiště je opatřeno hlubokými a neobvykle vysokými opěrnými pilíři. Osvětleno je okny s kružbami převážně z jižní strany, východní okno bylo zkráceno. V jižní stěně rámuje dnešní barokní portál zbytek původního výklenku pro sezení, tzv. sedile. Na severní straně vede do připojené sakristie jednoduchý sedlový portál. Klenba kněžiště vyrůstá ze zkrácených přípor na jehlancových konzolách. Vzorec klenby je určován v ose kosočtverci, zachycenými ke stěnám vždy dvojicí kosodélníků.

Sakristei

Prostor na obdélném půdorysu je vložen do severovýchodního koutu trojlodí a kněžiště. Nad samotnou sakristií je patro, sloužící původně jako depozitář pro liturgické potřeby a další cennosti. Interiér sakristie byl koncipován jako architektonicky pozoruhodný prostor, jehož klenba vyrůstá z rozmanitých konzol ve tvaru lidských i zvířecích masek. Klenební vzorec, tvořený ústředním kosočtvercem, zachyceným na konzoly soustavou kosodélníků, vytváří v návštěvníkovi dojem, že se nachází spíše v mnohostěnném, nikoliv pravoúhlém prostoru.

Allerheiligstes

Při severní stěně kněžiště se dochovala mikroarchitektura kamenicky pozoruhodně zpracovaného, bezmála 6 metrů vysokého věžovitého sanktuáře. Dílo na první pohled zaujme svou naturalistickou výzdobou i zvláštní formou dvoustranné úložné schránky. Mezi úložným prostorem s dochovanými mřížkami a nohou s jemným diamantováním je posazena polopostava anděla, prezentujícího štít s motivem Kristovy trnové koruny, dokladem jeho utrpení. Význam původně ve schránce uložených hostií podtrhuje soustava komplikovaně proplétaných fiál, z nichž některé jsou ztvárněny naturalisticky jako osekané větve. Některé z fiál navíc vyrůstají z konzol ve tvaru působivě zpracovaných zvířecích hlaviček, které symbolicky obsah schránky ochraňují. Druhá polovina celé mikroarchitektury je pojata jako monumentální odstupňovaná fiála, v jejíž dvou vyžlabených úrovních byly původně umístěny sochy. Současný stav sanktuáře je fragmentární, schází některé odlomené části i původní pestrá barevnost, odstraněná při restaurátorských zásazích na počátku 20. století. Sanktuář byl do kněžiště pořízen asi kolem roku 1510.

Grabdenkmal

V přízemním výklenku pod přístavkem na severovýchodním rohu trojlodí se nachází náhrobek z červeného mramoru s nápisovou a znakovou částí. Nápis sděluje, že náleží kameníku Michalu Rubikovi a jeho rodině. Největší znak s kamenickou značkou a monogramem MR po stranách patří Michalovi, další tři menší znaky pod ním pak jeho synům Šimonovi, Kryštofovi a Jiříkovi. Rodinný náhrobník je v nápisu datován do roku 1518.

Ereignisse

1253

V písemných pramenech se prvně objevuje místo Chrumbenowe jako hrad rodu Vítkovců.

1309

Krumlov je v písemném prameni označen jako město.

1336

Ve starším kostele sv. Víta působil farář Ondřej, jenž byl zároveň rožmberským písařem.

1369

Farářem krumlovského kostela se stal Hostislav z Bílska, jenž se roku 1374 stal doudlebským děkanem a roku 1390 rožmberským kancléřem.

1388

Dne 12. března vydal papež Urban VI. odpustkovou listinu na podporu výstavby kostela.

1390 – 1407

Na místě staršího kostela začala vznikat větší stavba, a to budováním kněžiště a patrové sakristie.

1402

Dne 10. listopadu vydal papež Bonifác IX. odpustkovou listinu na podporu kostela.

1407

Dne 22. dubna uzavřel farář Hostislav z Bílska smlouvu na dostavbu kostela s kameníkem Janem, synovcem jistého Staňka. Ručitelem byl Janův bratr Kříž.

1407 – 1410

Byly dostavěny obvodní zdi kněžiště a trojlodí tak, že bylo možné na ně posadit konstrukci krovu. Poté byly postaveny klenby kněžiště i navazující sakristie.

1425

Markéta, vdova Linharta ze Žestova, založila oltáře Panny Marie a Všech svatých a Nanebevzetí Panny Marie.

1439

Dne 25. ledna byl Matyášem z Krumlova, pražským sufragánním biskupem, kostel vysvěcen ke cti sv. Víta a Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň byla vysvěcena i řada oltářů, celkem jich bylo v kostele tehdy patnáct. Okamžik vysvěcení kostela obvykle bývá interpretován jako datum dokončení jeho stavby.

1462

Lucie z Jenštejna odkázala peníze na liturgické vybavení kostela. Tehdy zde působil farář Mikuláš.

1468

V kostele se nacházel oltář Panny Marie, který byl centrem kultu cechu soukeníků.

1470

Vyšebrodský opat Tomáš vysvětil v kostele oltář sv. Barbory.

1481

Založen oltář sv. Apoštolů.

1489

Konrád z Petrovic, Václav z Rovného, Matěj z Veveří a Jan Podlipský darovali k oltáři sv. Marie Magdaleny dvůr ve Štěkři.

1490 – 1499

Na západní straně trojlodí byla vystavěna empora s kamenným arkýřem pro varhany. Nadpraží otvoru pro vstup na emporu nese znaky díla Hannse Getzingera, který krátce před dokončením empory převzal vedení rozpracovaných, většinou sakrálních staveb na rožmberském panství. Téměř současně byla na severní straně přistavěna kaple Vzkříšení, jejíž podoba ale zanikla na konci 18. století.

1491

Dne 19. dubna odkázal Matěj z Veveří peníze na stavbu empory.

1499

Kancléř Václav z Rovného ustanovil dne 29. ledna mši na oltáři pod západní emporou.

1504

V kostele byl založen oltář sv. Kateřiny.

1506 – 1514

Kancléř Václav z Rovného postupně založil oltáře sv. Mučedníků, sv. Jeronýma a Všech svatých.

1508

V kostele byly založeny oltáře Početí Panny Marie, sv. Václava a sv. Linharta.

1511

V kostele byl založen oltář sv. Uršuly.

1512

Krumlovský měšťan Pavel Hoch odkázal peníze pro kostel.

1515

Krumlovská měšťanka Anna Dyrnhovarová odkázala peníze na opravu kostela.

1515

Byl vysvěcen oltář Všech svatých.

1521

Krumlovský sladovník Lukeš odkázal peníze k oltáři sv. Barbory na empoře kostela.

1522

V květnu uvedeného roku byl nově vysvěcen hřbitov kolem kostela pasovským světícím biskupem Bernhardem Meurlem z Leombachu.

1556

Kameník Michal Rubik odkázal peníze na opravu kostela a dále části liturgického vybavení a rouch.

1593 – 1597

Petr Vok z Rožmberka nechal svému bratru Vilémovi vystavět komplexně pojatý pomník v kněžišti kostela. Skládal se z tumby, z níž se po jejím rozebrání v roce 1784 dochovaly náhrobníky Viléma a jeho manželky z červeného mramoru, od roku 1846 zazděné po stranách vchodu do barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Druhou částí pomníku býval hlavní oltář, který byl roku 1683 nahrazen tím současným a z něhož se dochovaly čtyři mramorové sloupy baldachýnu před západní emporou.

1681

Na severní straně trojlodí se těsně pod kamennou korunní římsou nachází uvedené datum.

1725 – 1726

Do severní zdi trojlodí byla vestavěna oválná kaple sv. Jana Nepomuckého.

1726

Od začátku července do konce prosince proběhla oprava kostela, kterou významně finančně podpořil kníže Adam František ze Schwarzenbergu. Střecha trojlodí dostala novou břidlicovou krytinu a jeho boční lodě byly staticky nově zajištěny kovovými táhly. Okna kostela dostala nové zasklení a interiér byl vybílen.

1777

Pozdně středověká kaple Vzkříšení na severní straně trojlodí byla v interiéru přestavěna a opatřena malbami Františka Jakuba Prokyše. Přitom zanikla původní pozdně gotická klenba.

1793

Krov střechy nad kněžištěm byl opraven a v sakristii byla položena nová podlaha.

1809

Dne 2. srpna byla věž kostela poškozena bleskem, a ještě v tomtéž měsíci byla opatřena novou makovicí na střeše.

1893 – 1894

Z věže byla snesena barokní cibulová báň a nahrazena vyšším neogotickým zakončením s jehlancovou střechou.

1897 – 1898

Původní pozdně barokní boční oltáře byly nahrazeny za současné neogotické.

1899 – 1900

Proběhlo celkové restaurování stavby, při němž byly nově omítnuty fasády a byl opraven krov. Proběhly rovněž opravy a úpravy severního i jižního vstupu. Zároveň byly očištěny všechny kamenné prvky včetně prutů a kružeb oken, která byla nově zasklena.

1904

Boční lodě byly nově staticky zajištěny kovovými táhly.

1908

Na západní emporu byly pořízeny nové varhany v neogotických formách z dílny Jindřicha Schiffnera na Smíchově.

1922

Od 13. do 20. května proběhlo důkladné čištění interiéru včetně kamenných prvků.

1936 – 1937

Proběhla oprava exteriéru stavby.

2000 – 2005

Probíhala dílčí restaurování interiéru, při nichž byly odkryty a případně obnoveny některé neznámé fragmenty středověkých nástěnných maleb.

Wirkende Personen

Autor:in & Quellenverzeichnis

Autor:in

Mag. Hynek Látal Ph.D.

Quellenverzeichnis

Lavička, Roman, Kostel sv. Víta v Českém Krumlově ve světle smlouvy z roku 1407, in: Horníčková, Kateřina – Šroněk, Michal (edd.), Žena ve člunu. Sborník Hany J. Hlaváčkové, Praha 2007, s. 345–370.
Kubíková, Anna – Lavička, Roman, Kameník Michal Rubik a jeho rodina, in: Gaži, Martin – Pavelec, Petr (edd.), Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví, České Budějovice 2010, s. 681–690.
Pánek, Jaroslav – Gaži, Martin (edd.), Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (kat. výst.), Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště České Budějovice 2011.
Mareš, František – Sedláček, Jan, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu českokrumlovském. Díl II. Město Český Krumlov. Svazek 1, Praha 2017.
Faktor, Ondřej – Pavelec, Petr, Středověké nástěnné malby na jihu Čech I. Českobudějovicko, Českokrumlovsko, Prachaticko, České Budějovice 2025.

Die Gotikstraße immer dabei – mit der neuen App

Entdecken Sie die gotischen Highlights des Mühlviertels und Südböhmens ganz bequem am Smartphone. Die Gotikstraße-App führt Sie zu den schönsten Kirchen, zeigt Sehenswürdigkeiten, gastronomische Betriebe und Unterkünfte in Ihrer Nähe und bietet hilfreiche Infos für Ihren Ausflug.

Mit interaktiver Karte, Routenführung und spannenden Hintergrunddetails wird jede Reise entlang der Gotikstraße zum Erlebnis.

Diese Funktion steht ab Frühjahr 2027 zur Verfügung!

Gotikstrasse-App

Alles in der Nähe auf einen Blick entdecken!

Die Region bietet viel zu sehen, zu schmecken und zu genießen. Stöbern Sie durch die Empfehlungen und finden Sie passende Orte für Ihren Aufenthalt.