Do hlavního obsahu Do zápatí
„Místo, kde se historie vryla do každého kamene a čas se zastavil”

Klášter cisterciáků s kostelem Nanebevzetí Panny Marie

38273 Vyšší Brod

O kostelu

Na vyvýšeném břehu Vltavy ve Vyšším Brodě stojí cisterciácký klášter, který založil roku 1259 mocný Vok z Rožmberka jako dík za zázračnou záchranu z rozbouřené řeky. Klášter není jen duchovním centrem, ale také pokladnicí rožmberské historie a fascinujících legend.
U vstupu do areálu vás hned zaujmou kamenné erby Pánů z Růže – Rožmberků a uvnitř gotického chrámu Nanebevzetí Panny Marie pak hrobka Rožmberků – místo posledního odpočinku slavného šlechtického rodu.
Tajemný raně gotický portál do sakristie zdobí liščí hlavy a vinná réva – alegorie věčného zápasu dobra se zlem, proti němuž se klášter musel v minulosti bránit. Podle legendy chtěl klášter zničit sám ďábel. Za městem stavěl přes Vltavu Čertovu stěnu, aby řeku přehradil a mnichy utopil – nedokázal ji však včas dokončit. Tento skalní útvar můžete spatřit dodnes.
Klášter přežil husitské bouře i temné období komunistické perzekuce, kdy byl opuštěný a chátral. Dnes je opět domovem cisterciáků, kteří mu navrátili duchovní život. Jeho barokní knihovna ukrývá tisíce vzácných svazků a pyšní se třetím místem mezi největšími klášterními knihovnami v Česku. Návštěva rozlehlého areálu se tak stává cestou do hlubin historie, duchovních tradic i přírodních krás šumavského předhůří.

Zajímavosti:

V galerii konventu vystaven rozměrný barokní obraz z roku 1685, na němž je zobrazena tehdejší podoba klášterního areálu s přináležejícími farními kostely. Při dolním okraji je znázorněna scéna z legendy o založení kláštera, v níž je Vok z Rožmberka zázračně zachráněn zásahem sv. Anny před utonutím při přechodu rozvodněné řeky Vltavy na koni. Za to pak slíbil založit klášter. Nalevo od kláštera je pak vyobrazena scéna z jiné pověsti, svázané s lidovou touhou vysvětlit neobvyklý přírodní útvar tzv. Čertovy stěny, dnes národní přírodní rezervace za Vyšším Brodem. Pověst zaznamenal například z regionu pocházející německy píšící spisovatel Hans Watzlik (1879–1948). Podle ní ďáblu velmi vadila přítomnost zbožných cisterciáků v příhraničních lesích, a tak se rozhodl je utopit ve vodě z přehrazené Vltavy. Svým služebníkům proto poručil postavit přes noc ze šumavských balvanů přehradu, avšak dokončení jejich díla zabránilo zakokrhání třetího kohouta a den na to velká voda nedokončenou stěnu z kamení pobořila.

Kontakt

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Klášter 137
38273 Vyšší Brod

Otevírací doba

prohlídky od října do konce dubna – skupiny od 8 osob nutno objednat na tel. 724 184 145 (Po-Pá), letní sezóna prohlídky – květen 9:30 do 15:45, červen – zaří 9:30 – 16:30  – možnost využití online rezevace

Vědecká dokumentace

Virtuální zážitek



Stavební součásti a vybavení

Celek stavby

Rozsáhlý areál cisterciáckého kláštera na vyvýšeném místě nad soutokem říčky Menší Vltavice a řeky Vltavy tvoří zdaleka viditelnou krajinnou dominantu severozápadního okraje města Vyšší Brod.
Vstup do areálu je dnes umožněn po strmých schodech přímo z hlavní silnice na Lipno proti proudu řeky Vltavy. Hlavní, dvojicí středověkých kamenných rožmberských erbů a mladší freskovou výzdobou zvýrazněná brána pevnostně působícího areálu se ale nachází na jeho severozápadním okraji. V její blízkosti se směrem k řece dochovaly zbytky středověkého ohrazení bývalé zahrady s nárožními baštami, určených k obraně areálu, kterých bylo původně jedenáct. Centrem celého areálu je trojlodní kostel s příčnou lodí, pětibokým závěrem a čtyřmi kaplemi na východě.

Věž

Vysoká zvonice nad sakristií a při jižním průčelí příčné lodi klášterního kostela je sice dnes hlavní dominantou areálu, ale její dnešní neogotická podoba vznikla až během přestaveb a oprav kláštera kolem poloviny 19. století. Hranolová věž s hodinami má osmiboké zvonové patro a štíhlé jehlancové zakončení.

Trojlodí

Kompaktní hmota trojlodí je zvnějšku členěna hlubokými, mírně odstupněnými opěrnými pilíři s prostým trojúhelným štítkem ve vrcholu. Západní průčelí se otevírá jedním širokým, trojdílným oknem s bohatými kružbami ve vrcholu. Do trojlodí lze vstoupit vysokým hrotitým ústupkovým portálem na západě, podobný, o něco zdobnější portál na severu byl neogoticky upraven. Uvnitř je vysoký halový prostor trojlodí sice ze všech stran osvětlen okny s bohatými kružbami, ta jsou ale na světelně výhodnější jižní straně nejužší a zkrácená nástavbou patra křížové chodby. Pět párů osmibokých mezilodních pilířů má horní část zúženu ve prospěch konceptu lomených arkád, mezi něž byly postaveny křížové klenby s žebry mezi jednotlivými poli. Západní pár pilířů je zapojen do empory, která zabírá všechna tři pole.

Kněžiště

Kněžiště vystupuje z kompaktní hmoty příčné lodě a navazujících východních kaplí zvnějšku scelených nastavěným patrem. Jeho zdivo je na nárožích podpíráno prostými odstupněnými opěrnými pilíři bez výraznější výzdoby. Kněžiště o jednom křížově zaklenutém poli má stejnou výšku jako trojlodí a všechny stěny jeho pětibokého zakončení jsou otevřeny okny s kružbami. Ve spodní části jižní stěny zakončení se dochoval výklenek pro liturgické náčiní. V severní stěně je neogotickou dřevěnou paneláží obklopen náhrobník z červeného mramoru s tzv. rožmberským jezdcem, symbolicky označující hrobku rodu Rožmberků.

Příčná loď

Severní průčelí příčné lodi je na rozích podepřeno opěrnými pilíři a uprostřed otevřeno dvoudílným vysokým hrotitým oknem s kružbami ve vrcholu. Směrem na východ navazuje štíhlá věžice s točitým schodištěm do patra nad východními kaplemi. Jižní průčelí příčné lodi bylo zastavěno neogotickou věží. Příčná loď s čtvercovým křížením a se dvěma poli v obou ramenech je na východě otevřena do dvou dvojic kaplí. Kaple přímo navazující na kněžiště mají čtvercový půdorys, obě krajní jsou pak neobvykle zakončeny dvojboce. Kaple jsou zaklenuty křížovými klenbami z profilovaných žeber se svorníky a na konzolách s rostlinnými motivy.

Portál věže

V severní zdi krajní kaple příčné lodě se nachází prostý lomený portál s tympanonem, v němž je reliéfně vytesaný štít na iluzivně zavěšeném řemenu. Štít nese pětilistou růži jako znak Rožmberků, který označuje vstup na již neexistující rodovou modlitební tribunu v severní stěně kněžiště.

Portál sakristie

V jižní zdi příčné lodi se nachází raně gotický portál do sakristie, někdy považované za nejstarší sakrální část kláštera. Masivní ostění je tvořeno sloupky s bobulovými hlavicemi, nesoucí válcovou lomenou archivoltu, vně lemovanou listovým dekorem. Výtvarně nejpozoruhodnější je kamenická výzdoba tympanonu. V keři vinné révy (symbol Kristovy krve) se skrývají dvě liščí hlavy (symbol zla) a výjevu žehná Boží ruka z nebes.

Křížová chodba

Veřejnosti běžně nepřístupná část kláštera se skládá ze čtyř ramen, z nichž nejstarší jsou severní, přiléhající se kostelu a východní s návazností na sakristii a kapitulní síň. Křížová chodba je do rajského dvora otevřena širokými troj- a čtyřdílnými kružbovými okny, která byla opravována v závěru 15. a pak na konci 19. století. Všechna ramena křížové chodby jsou zaklenuta žebrovými křížovými klenbami.

Kapitulní síň

Veřejnosti běžně nepřístupná kapitulní síň je připojena k jižní stěně sakristie a je architektonicky nejpozoruhodnějším prostorem kláštera. Je přístupná z východního ramene křížové chodby, má čtvercový půdorys a je osvětlena od východu třemi kružbovými okny. Všechna jsou dobře viditelná zvenčí. Dvě menší po stranách jsou lomená, prostřední má kruhový tvar rozety, obvyklé součásti západních fasád raně a vrcholně gotických západoevropských katedrál. Exkluzivní tvar rozety ve vyšebrodském klášteře symbolicky poukazuje na význam kapitulní síně pro řeholní komunitu. Síň je výjimečná rovněž svým zaklenutím na jediný středový pilíř obkročmou klenbou s trojpaprsky žeber.

Náhrobek

Nalevo od západního vstupu do klášterního kostela je umístěn pozdně středověký rozměrný červenomramorový náhrobník opata Kryštofa Knolla († 1542). Rodák z hornorakouského Welsu klášter vedl mezi lety 1506 až 1528. Svůj náhrobník si nechal vytvořit v tehdejšími elitami oblíbené dílně Jörga Gartnera v Pasově. Barevně atraktivní materiál červeného mramoru podtrhuje špičkovou kamenosochařskou práci tvůrce, jemuž se podařilo zachytit množství detailů opatovy postavy, jeho roucha a odznaků hodnosti či orámování rostlinným dekorem. V levém dolním rohu se nachází znak kláštera, v pravém rohu pak osobní znak opata. Rámující nápis v ojedinělé gotikoantikvě v překladu zní: Léta Páně 1542 dne 5. února zemřel v Kristu důstojný otec pán pán Kryštof Knoll z Wellsu, opat tohoto kláštera, zde pohřben. Ať duše jeho odpočívá v Kristu.

Náhrobek

Při severní zdi kněžiště je umístěn červenomramorový náhrobník s ústředním motivem tzv. rožmberského jezdce v architektonickém orámování tří arkád s kraby a fiálami. V horních rozích desky nalevo je znak Hedviky ze Schauenberka († 1315) a napravo znak jejího manžela a zakladatele kláštera Voka I. z Rožmberka (†1262). Znaky růže se dále nacházejí na konzolách dekorativních arkád a na pravých rozích desky, jedná se o erby příbuzných rodů Vítkovců. Na levých rozích jsou hlavy zvířat, snad medvědů. Deska zřejmě původně kryla tumbu, tj. schránu pro uložení těla, protože nápis na skosených hranách by byl čitelný pouze při jejím vyvýšeném a vodorovném umístění. Motiv rožmberského jezdce má svůj původ na pečetích panovníků již od závěru 13. století a později také některých šlechticů, kteří si byli vědomi svého výlučného společenského a politického postavení. Zde zřejmě symbolicky zastupuje všechny Rožmberky, od zakladatele klášterního pohřebiště pod deskou, až po posledního člena Petra Voka, jehož jméno na ní bylo po jeho smrti dopsáno. Výtvarně a funkčně výjimečný náhrobník byl dle různých indicií vyroben v Rakousku po roce 1470.

Boční oltář

Při severní stěně trojlodí se nachází oltář sv. Barbory, složený z různých částí. Některé jeho části pocházejí z doby úřadování opata Knolla na počátku 16. století. Na to odkazují boční části predely, kde se nacházejí znaky kláštera (napravo) a Knollův osobní znak (napravo). Střední obraz predely s motivem Ukřižování je věrnou neogotickou kopií původního pozdně gotického obrazu, který je dnes vystaven v klášterní galerii středověkého umění v přízemí vstupní části.

Boční oltář

Při severní stěně trojlodí se nachází oltář sv. Rocha, jehož socha se nachází uprostřed skříně nástavce. Doprovází jej nalevo sv. Linhart, napravo sv. Leopold. Pozdně gotické jsou reliéfy na křídlech skříně, které nalevo zobrazují postavy sv. Petra, napravo sv. Kryštofa. Celek byl silně restaurován v letech 1880–1882 v Mnichově.

Obraz

V pravé, jižní krajní kapli příčné lodě je v neogotickém oltáři z roku 1843 od řezbáře J. Schneidera z Lince umístěna kopie obrazu Madony Vyšebrodské, kterou vytvořil Bohuslav Slánský v roce 1938.
K Panně Marii s dítětem se v pravém dolním rohu modlí kanovník, který není cisterciáckým mnichem. Možná se jedná o doktora Šimona z Nymburka, jenž byl kanovníkem v Praze. Dále jsou na rámu světci, světice a andělé. Originál středověkého deskového obrazu vznikl možná těsně před rokem 1450 a je vystaven v klášterní galerii středověkého umění v přízemí vstupní části.

Sklomalba

Všechna okna kostela i kapitulní síně byla v rámci regotizačních úprav opatřena novými sklomalbami s mariánskými a kristologickými motivy, doplněnými o postavy světců a světic. Figurální výjevy jsou obklopeny dekorativními motivy. Regotizace prostor kláštera byla dokončena v roce 1882 a sklomalby provedla významná tyrolská dílna Alberta Neuhausera se sídlem v Innsbrucku.

Události

1258

Dne 14. září požádal Vok I. z Rožmberka generální kapitulu cisterciáckého řádu o souhlas se založením rodového kláštera v blízkosti svého sídelního hradu Rožmberk. Určeno bylo místo brodu přes Vltavu, kudy probíhala obchodní stezka (Linecká) z Rakous. Další brody ležely níže po proudu řeky, a proto byl tento nazýván vyšším. Cílem založení kláštera bylo zúrodnění území, symbolické vyjádření moci a s tím spojená možnost nechat pohřbít sebe a členy rodu v místě trvalé posmrtné paměti. Z hornorakouského cisterciáckého kláštera Wilhering bylo povoláno dvanáct mnichů.

1259

Dne 1. června stvrdil pražský biskup Jan II. z Dražic Vokovu donaci pro budovaný klášter a osobně se aktu založení kláštera zúčastnil. Prvním opatem se stal Ota I. (†1281).

1261

Bylo budováno nejnutnější zázemí kláštera, poté navázala výstavba kostela a křížové chodby.

1264

Dne 13. srpna potvrdil král Přemysl Otakar II. založení kláštera.

1270

Byla budována sakristie na jižní straně kostela.

1280

Byl zahájena výstavba příčné lodi s navazujícím kněžištěm. Se stavbou kostela tehdy začal nový opat Adam (1281–1286).

1285

Byla postavena kapitulní síň kláštera.

1290

V kapitulní síni byl pohřben Záviš z Falkenštejna, člen rodu pánů z Krumlova. Znamená to, že v té době byla kapitulní síň již hotova. Tehdejším opatem byl Ota II. (1286–1309).

1292 – 1295

V těchto letech byly různými biskupy vydány odpustkové listiny a z výnosů odpustků měla být financována dostavba klášterního kostela.

1305

Biskup Rudger z Bolzana vysvětil kaple připojené k jižní části příčné lodi.

1310

Do rožmberské hrobky v kněžišti byl pohřben Jindřich I. z Rožmberka. Tehdejším opatem byl Štěpán (1309–1313).

1326

Dne 20. ledna byly biskupem Rudolfem ze Syrique vysvěceny první dva oltáře, svatého Jana Křtitele a svatých Petra a Pavla, a to v kaplích příčné lodi na severní straně kněžiště. Tehdejším opatem byl Bartoloměj (1313–1327).

1330

Bylo stavěno severní křídlo křížové chodby. Tehdejším opatem byl Tomáš I. (1327–1351).

1350

Bylo dokončeno obvodní zdivo kostela, ale zatím byl bez kleneb. Krátce byl tehdejším opatem Jindřich I. (1351–1353), navázal na něj Albert (1353–1357).

1350

Budována zbylá křídla křížové chodby. Stavba spadá do dlouhého funkčního období opata Jindřicha II. Pukassera (1357–1373).

1375

Kostel byl nejspíše zaklenut. V té době zde byl oltář sv. Václava. Tehdejším opatem byl Ota III. (1373–1380).

1385

Jan z Rožmberka věnoval peníze na opravu křížové chodby, dormitáře (ložnice), refektáře (jídelny) a střech kláštera. Tehdejším opatem byl Petr (1380–1387).

1387 – 1415

Opatem kláštera byl Ota IV. z Vyhnanic, který se zasloužil o zhotovení několika iluminovaných rukopisů pro klášterní knihovnu.

1422

Dne 24. května husitské vojsko, táhnoucí oblastí, údajně zapálilo klášter. Tehdejším opatem byl Přibyslav (1415–1426), který musel uprchnout i s komunitou mnichů do minoritského kláštera v Českém Krumlově, kde také zemřel.

1426 – 1442

Opatem byl rožmberský rodák Zikmund I. Pirchan († 1472), uznávaný vzdělanec a mezinárodně činný vyjednavač v církevně-politicky neklidné době po husitských válkách. V závěru roku 1441 byl jmenován biskupem ze Salony a pasovským světícím biskupem. Do roku 1449 jej ve funkci opata vystřídal jeho jmenovec Zikmund II.

1462

Dne 30. prosince získal tehdejší opat Pavel I. z Kapliček († 1463) zpět chrámové cennosti, zastavené rakouským pánům z Walsee během husitských válek, což tehdy Oldřichovi z Rožmberka umožnilo získat peníze na obranné oddíly.

1465

Bývalý opat a světící biskup Zikmund Pirchan dne 28. října vysvětil v klášterním kostele oltář sv. Ondřeje. Tehdejším opatem byl Tomáš II. Hohenfurter z Welsu (1463–1493), během jehož úřadu byla pro klášterní knihovnu pořízena řada rukopisů.

1480 – 1490

Za opata Tomáš II. nechal opravit většinu kružeb v oknech křížové chodby kláštera, přičemž se zdá, že nově vytesané prvky byly přizpůsobeny vrcholně gotickým tvarům ze druhé poloviny 14. století.

1500

V květnu daroval Petr IV. z Rožmberka klášteru několik bohatě drahocenných oděvů, šperků i vesnic na památku své zemřelé manželky, Alžběty z Kravař. Tehdejším opatem byl Tomáš III. (1493–1507).

1507 – 1528

Během úřadování opata Kryštofa Knolla bylo obnoveno či zřízeno několik oltářů a pro knihovnu získána řada knih.

1757

Byly zřízeny pozdně barokní sály pro klášterní knihovnu, která obsahuje velké množství středověkých rukopisů a je třetí největší klášterní knihovnou v ČR.

1835 – 1838

Podle návrhů krumlovského stavitele Karla Jambora byl postaven klasicistní sál pro účely vystavení uměleckých sbírek kláštera.

1858 – 1863

Proběhla první fáze obnovy klášterního kostela. Opatem, který se o restaurování zasloužil, byl Leopold Wackář (1857–1901). Ve třech postranních kaplích příčné lodě byly postaveny současné neogotické oltáře.

1859

Letopočet je umístěn při vrcholu archivolty severního portálu do trojlodí a váže se k oslavám šestisetletého výročí trvání kláštera, kdy byly konány četné slavnosti s účastí významných hostů. Neogotický portál podle návrhu architekta Berharda Gruebera nahradil odstraněnou barokní předsíň.

1860 – 1862

Podle návrhu architekta Berharda Gruebera byla nad sakristií postavena současná vysoká neogotická věž.

1878 – 1883

Proběhla druhá fáze obnovy klášterního kostela. V jeho průběhu obdržela okna kostela nové vitráže a vznikl boční neogotický oltář Srdce Páně. Obnoveny byly rovněž pozdně gotické oltářní nástavce, zřízené na počátku 16. století opatem Kryštofem Knollem. Vzniklo čtrnáct zastavení křížové cesty na stěnách hlavní a příčné lodi. Z podlahy kapitulní síně byly vyzvednuty náhrobníky opatů. Obnoveny byly kružby pěti oken východního křídla křížové chodby.

1890

Proběhla obnova kaple sv. Anny na klášterním hřbitově před okny kapitulní síně.

1892

Na západní emporu byly umístěny varhany v neogotické skříni od Leopolda Breinbauera z Ottensheimu u Lince.

1904

Nenápadný letopočet pod reliéfně pojednaným kamenným znakem tehdejšího opata Bruna Pammera (1902–1924) na secesní fasádě věžice s točitým schodištěm oznamuje dobu výstavby nové vstupní části v severozápadním rohu kostela a konventu. Výstavba navázala na opravy klášterního kostela.

1927

Proběhla obnova klášterního kostela. Tehdejším opatem byl Tecelin Jaksch (1925–1954).

1950

Klášter zabrán komunistickou vládou, řeholníci se uchýlili do rakouského kláštera Rein.

1990 – 1991

Po pádu komunistického režimu byly obnoveny řeholní řády, takže i cisterciáci, dva bratři se nastěhovali do částečně navrácených budov zdevastovaného kláštera.

1995 – 1999

Proběhla obnova budov konventu.

2011 – 2012

Obnova klášterního kostela.

Osobnosti

Autor a seznam pramenů

Autor

Mag. Hynek Látal Ph.D.

Seznam pramenů

Cechner, Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu kaplickém, Praha 1921.
Kaindl, Dominik, Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách (český překlad knihy z roku 1930), Libice nad Cidlinou 2008.
Chlíbec, Jan – Roháček, Jiří, Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách. Figura a písmo, Praha 2011.
Pánek, Jaroslav – Gaži, Martin (edd.), Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (kat. výst.), Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště České Budějovice 2011.

Gotikstraße vždy po ruce – díky nové aplikaci

Objevte gotické skvosty regionu Mühlviertel a jižních Čech pohodlně přímo na svém smartphonu. Aplikace Gotikstraße vás zavede k nejkrásnějším kostelům, ukáže vám památky, gastronomická zařízení a ubytování ve vašem okolí a nabídne užitečné informace pro váš výlet.

Díky interaktivní mapě, navádění po trase a zajímavým informacím o pozadí se každá cesta po Gotikstraße stane nezapomenutelným zážitkem.

Tato funkce bude k dispozici od jara 2027!

Gotikstrasse-App

Objevte vše v okolí na první pohled!

Region nabízí spoustu věcí k vidění, ochutnání a užívání si. Projděte si doporučení a najděte vhodná místa pro váš pobyt.