Do hlavního obsahu Do zápatí
„Mystická svatyně s pohnutým osudem v dobách nesvobody”

Kaple Božího těla

38273 Sv. Tomáš

O kostelu

V lesích Šumavy pod zříceninou Vítkova Hrádku stojí nenápadná, ale o to fascinující stavba, která po staletí dokázala vzdorovat drsnému horskému podnebí i pohnutým dějinám. Kaple Božího těla v osadě Svatý Tomáš, založená Petrem I. z Rožmberka v roce 1348, přitom dnes patří k nejcennějším sakrálním památkám regionu. Kaple, jejíž průčelí je obložené šindelem, v sobě nese otisk románské strohosti i vrcholné gotické elegance.
Právě pozdně gotická klenba kněžiště je místem, kde se architektura mění v duchovní divadlo. Žebra vytesaná do podoby osekaných větví, které svazuje kamenný provaz, tvořila nad hlavním oltářem s původním dřevěným křížem iluzi tří křížů pro výjev ukřižování Ježíše na Golgotě. Interiér, kdy k zázračnému obrazu svatého Tomáše kdysi proudila procesí poutníků, ukrývá i vzácné nástěnné malby ze 14. století.
Největší zkoušku kaple přečkala v dobách železné opony. Zatímco okolní osada byla kvůli zapovězenému hraničnímu pásmu srovnána se zemí, kaple přežila. Jen díky tomu, že ji armáda využila jako skladiště. Dochoval se tak i skrytý detail, který pozornému oku neunikne. V klenbě kněžiště nechal středověký mistr vytesat drobnou hříčku – iluzi opravy poškozených žeber pomocí kolíků. Je to tichý důkaz naprostého mistrovství a sebevědomí tvůrce, který si mohl dovolit vtisknout do chladného kamene drobný žert, jenž přetrval věky.

Zajímavosti:

Výtvarně nejcennější částí kaple Božího těla je nepochybně žebrová síťová klenba jeho kněžiště. V části nad hlavním oltářem se zde uplatňují tvary křížů, sestavené jakoby z osekaných větví, jejichž břevna jsou se svislou částí svázána vytesaným provazem s realistickým detailem uzlu. Zdá se pravděpodobné, že oba kamenné kříže v klenbě tvořily pozadí pro dřevěný kříž se sochou Kristova těla na hlavním oltáři podobně, jak je tomu i dnes. Věřícím se tak nabízel působivý „divadelní“ pohled na tři kříže, zpřítomňující v prostoru kněžiště výjev Kristova umučení na jeruzalémském vrchu Golgota. Tam byli po obou stranách Kristova kříže popraveni dva další odsouzenci. Pozornému divákovi dále v klenbě kněžiště neunikne ani kamenický detail, simulující nouzovou opravu průběhu dvou sousedních žeber pomocí kolíků. Mistr, který klenbu navrhoval, chtěl touto vizuální hříčkou zřejmě upozornit na dokonalé ovládnutí svého řemesla. Těchto pozoruhodných prvků simulovaných chyb v průběhu stavby klenby si lze povšimnout také například v klenbách kostelů v Rožmberku nad Vltavou, Chvalšinách či Zátoni.

Kontakt

kaple Božího těla
Sv. Tomáš (Přední Výtoň)
38273 Sv. Tomáš

Otevírací doba

otevčeno od května do října denně přes mříž

Vědecká dokumentace

Virtuální zážitek

Stavební součásti a vybavení

Celek stavby

Relativně malá, ale svou pozicí v krajině dominantní stavba kaple se prosazuje především štíhlou zvonicí nad západním průčelím. To je od oprav kostela ve druhé polovině 19. století chráněno před drsnými povětrnostními vlivy horského prostředí vrstvou šindelů. Z kompaktní stavební hmoty kaple výtvarně vyniká kněžiště s pozoruhodnou klenbou. V jejím vzorci se jedinečně uplatňují tvary křížů z kamenicky provedených osekaných větví. Pozornému divákovi dále v žebrech klenby kněžiště neunikne ani výtvarná kamenická hříčka, simulující jejich nouzové spojení pomocí kolíků.

Kněžiště

Oproti lodi užší a nepatrně nižší polygonálně zakončené kněžiště je až pod okap podpíráno hlubokými opěrnými pilíři, jejichž pultové završení je lemováno krátkým úsekem profilované římsy. Opěráky vyrůstají z průběžného soklu, jehož horní hrana vytváří na rozích pilířů zdobné štítky. Stejně se na rozích pilířů přetíná i vyžlabený profil průběžné římsy pod parapety oken. Kněžiště je z klimatických důvodů osvětleno pouze od jihu a od východu čtyřmi okny s rozmanitými kružbami. Žebrová klenba kněžiště vyrůstá z jehlancových konzol a tvoří vzorec dvou devítidílných obrazců, zakončených v závěru dvěma nepravidelnými díly. Do nich jsou při výbězích vloženy kříže z kamenicky provedených osekaných větví, jejichž horní části jsou svázány rovněž iluzivně provedeným provazem. Nad severozápadním rohem kněžiště se v průběhu žeber uplatňuje výtvarná kamenická hříčka, simulující jejich nouzové spojení pomocí kolíků. Na severní stěně jsou v horním hlubokém výklenku fragmenty středověké malířské výzdoby rostlinného dekoru a výjevu průvodu a klanění Tří králů. Mohutné přípory s hlavicemi, na nichž jsou umístěny novější sochy světců, jsou výsledkem neogotických úprav stavby.

Sakristie

Do sakristie na severní straně kněžiště lze vstoupit lomeným portálem v hlubokém segmentově završeném výklenku. Patro neobvykle rozměrné sakristie je přístupné později přistavěným schodištěm na západní straně. Přízemí i patro sakristie jsou osvětleny okny s profilovaným pravoúhlým ostěním a původními mřížemi.

Loď

Převážnou většinu zdiva lodě obíhá jak přízemní sokl, identický s tím na kněžišti, tak římsa pod parapety oken. Na jihovýchodním rohu lodě je jediný hluboký opěrák, identický s těmi na kněžišti. Vstoupit lze do lodě západním lomeným neogotickým portálem bez výraznějšího kamenického zpracování, po jehož stranách byla nově prolomena dvě malá hrotitá okna s trojlistými otvory. Loď osvětlují dvě vyšší a jedno zkrácené okno od jihu a jedno zkrácené okno od severu, kde původně bývalo ještě jedno vysoké okno. Od severu také vedl původní pozdně středověký vstup do kostela sedlovým portálem, dnes krytý v uzavřené předsíni. Mírně širší a relativně krátká loď je od kněžiště oddělena prostým vítězným obloukem. Loď byla od počátku koncipována zjevně jako plochostropá, i když současný trámový strop pochází až doby poslední rekonstrukce stavby. Západní empora na zděných sloupech má neogotickou dřevěnou poprseň.

Socha

Ikonografie: Panna Marie s dítětem
V jihovýchodním rohu lodě je dochována původní pozdně středověká menza oltáře, dřevěná socha Panny Marie s dítětem na něm je ale novodobou kopií originálu, uloženého od roku 1953 ve sbírce Alšovy jihočeské galerie. Originál sochy se v kapli ve Svatém Tomáši nacházel až od roku 1933 poté, co v rámci jeho restaurování byla odstraněna její původní barevná povrchová úprava. Sochu předtím vlastnil mlynář Petr Leitrnmüller z Německého Rychnova/Rychnůvku (něm. Deutsch Reichenau), obce zcela zbořené roku 1959. Korunovaná Panna Marie předává dítěti Ježíš jablko jako symbol jeho duchovní vlády nad světem a zároveň schopnosti vykoupit svou obětí všechny lidské hříchy včetně toho prvotního. Vizuálně atraktivním prvkem hluboce prořezávaného Mariina pláště je jeho levá horní část, která jakoby vlaje ve větru. Sochu vytvořil po roce 1510 řezbář, který předtím nejspíše pracoval v kolektivu tvůrců výzdoby oltářního nástavce v hornorakouském Kefermarktu.

Socha

Ikonografie: sv. Kateřina; sv. Barbora
Ve sbírkách Regionálního muzea v Českém Krumlově se nacházejí dvě dřevěné sochy s barevnou povrchovou úpravou, které údajně pocházejí z kaple Božího těla ve Svatém Tomáši. Později se dostaly do kostela sv. Bartoloměje ve Slavkově na Českokrumlovsku. Od roku 1894 byly uloženy v tzv. románské komoře hradu v Českém Krumlově a odtud byly převedeny do sbírek muzea. Sochy znázorňují korunované světice: sv. Kateřinu s atributem meče, jímž byla sťata a sv. Barboru s atributem věže, v níž byla vězněna. Vznik řezeb bývá tradičně kladen do závěru 14. století, tedy do doby předpokládaného vzniku vybavení farního kostela. Pravděpodobnější je však jejich vznik nejdříve od prvních desetiletí 15. století.

Události

kolem 1300 – kolem 1350

V osadě Svatý Tomáš byl postaven pod nedalekým hradem Vítkův Kámen ze 13. století kostel Božího těla. Z původní stavby kostela se dochovaly části severovýchodního rohu zdiva lodě s fragmentem nástěnné malby a části severního zdiva kněžiště se sakristií.

1361

Kostel je uváděn jako farní.

kolem 1505 – kolem 1515

Ke zbytkům původního kněžiště se sakristií bylo přistavěno nové kněžiště s výtvarně i symbolicky pozoruhodnou klenbou. Na vnější podobě stavby i koncepci zaklenutí se podílel tehdejší představený kamenického cechu na rožmberském panství Hanns Getzinger.Osobnosti: Getzinger, Hanns (stavitel)

1510

Jakub Khrönauer z nedalekého rožmberského hornorakouského městečka Haslach finančně podpořil kostel.

1512

V tomto roce byl učiněn odkaz na stavbu kaple.

kolem 1515 – kolem 1520

Po dokončení kněžiště nejdříve plynule navázala na jižní straně stavba lodě, která byla plánována jako plochostropá. Zřejmě z finančních a správních důvodů byla stavba dokončena v jednodušších formách, než bylo zamýšleno. Na původním plánu vnější podoby stavby se podílel tehdejší představený kamenického cechu na rožmberském panství Hanns Getzinger.Osobnosti: Getzinger, Hanns (stavitel)

1515

Starší odborná literatura obsahuje zmínku o dnes již nedochované dataci ve spodní části klenby kněžiště. Taková datace typicky označovala dobu dokončení klenby.

1520

Fara při kostele byla zrušena a ten se stal filiálním ke kostelu v Německém Rychnově/Rychnůvku.

1786

Kostel byl v rámci církevních reforem císaře Josefa II. uzavřen, čímž skončila i jeho dlouhá poutní tradice k obrazu sv. Tomáše.

1858

V rámci obnovy poutí byl kostel po létech nepoužívání z popudu patrona, knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu, prvně stavebně opraven.

1874

Nápis na jednom ze zvonů, který odlila českobudějovická firma Antona Pernera, oznamuje, že v tomto roce byl právě v rámci restaurování přelit ze staršího kusu.

1874

Důkladnější restaurování a neogotické úpravy kostela proběhly opět z popudu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu, a to asi v souvislosti s častějšími pobyty knížecí rodiny ve zdejším přestavěném loveckém zámečku. Tehdy byla provedena úprava západního průčelí se zvonicí i vestavba nové západní empory uvnitř. V této době nechal kníže opravit také zříceninu hradu Vítkův Kámen.

1945

Proběhlo vysídlení německy mluvících obyvatel osady a ta se zároveň ocitla v běžně nepřístupném pohraničním pásmu. Neudržovaný kostel začal postupně chátrat.

1991 – 1996

Díky společnému úsilí vysídlených rodin, českobudějovického biskupství a dalších institucí i jednotlivců byl silně zchátralý kostel opraven. Na závěr prací proběhlo svěcení zvonů.

1997

Kostel byl po opravách nově vysvěcen českobudějovickým biskupem Antonínem Liškou.

Osobnosti

Autor a seznam pramenů

Autor

Mag. Hynek Látal Ph.D.

Seznam pramenů

Cechner, Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kaplickém, Praha 1921.
Lavička, Roman, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013.
Havlice, Jiří, Schwarzenberská obnova zříceniny hradu Vítkův Kámen, Památky. Časopis regionální památkové péče III/2024, č. 2, s. 92–105.

Gotikstraße vždy po ruce – díky nové aplikaci

Objevte gotické skvosty regionu Mühlviertel a jižních Čech pohodlně přímo na svém smartphonu. Aplikace Gotikstraße vás zavede k nejkrásnějším kostelům, ukáže vám památky, gastronomická zařízení a ubytování ve vašem okolí a nabídne užitečné informace pro váš výlet.

Díky interaktivní mapě, navádění po trase a zajímavým informacím o pozadí se každá cesta po Gotikstraße stane nezapomenutelným zážitkem.

Tato funkce bude k dispozici od jara 2027!

Gotikstrasse-App

Objevte vše v okolí na první pohled!

Region nabízí spoustu věcí k vidění, ochutnání a užívání si. Projděte si doporučení a najděte vhodná místa pro váš pobyt.