Do hlavního obsahu Do zápatí
„Mezi gotikou a neogotikou”

Farní kostel sv. Osvalda

4271 St. Oswald bei Freistadt

O kostelu

Kdo překročí práh farního kostela sv. Osvalda, musí si s sebou vzít svou intuici! Na tomto místě totiž nic není tak, jak to na první pohled vypadá. Nádech románského stylu tady, troška gotiky tamhle a pořádná dávka historizujícího neorománského a neogotického stylu vytvářejí pestrou směs stavebních epoch schopnou uvést v omyl i znalce.
Jakmile je ale hádanka rozluštěna, lze historii stavby a vybavení kostela vysvětlit jednoduše: Na starší stavbu z románského období navázala v polovině 15. století stavba chóru s dvěma klenebními poli a v době kolem roku 1520 rozšíření částečně převzaté hlavní lodi kostela. Z této doby pocházejí výrazná severní empora podél nápadně úzké severní lodi a valená klenby s lunetami jižní části hlavní lodi s aplikovanými síťovými žebry. V době baroka byla nakonec přistavěna sakristie a na počátku 20. století došlo k rozšíření, které natrvalo změnilo jak interiér, tak exteriér kostela. Na západě byla na románsko-gotickou loď kostela přistavěna hned dvě klenební pole opatřená rozsáhlou západní emporou a završená novou věží s předsíní v severozápadní části. Na východě došlo mimoto k rozšíření sakristie a vzniku lurdské kaple. A to vše ve zdánlivě pravém stylu (neo)gotiky! Byly pořízeny nové oltáře, kazatelna a četné sochy, aby se novému vzhledu přizpůsobil také interiér – přirozeně opět v (neo)gotickém, ale také (neo)románském duchu. Poznáte rozdíl?

Zajímavosti:

Zajímavosti nadregionálního významu: Stavitel lineckého dómu Matthäus Schlager byl určitě velkým fanouškem gotiky. Pod jeho dohledem totiž neprobíhaly pouze přestavba a restaurátorské práce v St. Oswaldu, ale také úpravy farního kostela v Hirschbachu. Podobnosti jsou předem dány!

Tipy:

V případě dnešního vybavení interiéru je opatrnost na místě, protože ne všechno je tak staré, jak vypadá. Ve skutečnosti byla velká část vytvořena až v době 18. až 20. století. S jednou výjimkou: Na středním pilíři hlavní lodi se dochovala socha sv. Osvalda, která pochází z gotického křídlového oltáře kostela a pravděpodobně vznikla kolem roku 1500. Pouze rám a podstavec byly doplněny až v roce 1911! Opravdový highlight!

Außenansicht Nordosten
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Chor 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Langhaus Empore 11
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Nordosten
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Langhaus 4
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Langhaus Empore Skulptur
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Fernansicht
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Nordosten
Innenraum Chor 2
Innenraum Langhaus Empore 11
Außenansicht Nordosten
Innenraum Langhaus 4
Innenraum Langhaus Empore Skulptur
Außenansicht Fernansicht

Kontakt

Gotische Pfarrkirche St. Oswald bei Freistadt
Markt 1
4271 St. Oswald bei Freistadt

Otevírací doba

Úřední hodiny:

Pondělí: 09:00-11:00 (Christa Reindl)

Středa: 09:00-11:00 (Christa Reindl)

Pátek: 09:00-11:00 (Christa Reindl)

Pátek dodatečně: 16:00-18:00 (pan farář; v případě pohřbu se tyto úřední hodiny ruší).

Vědecká dokumentace

Virtuální zážitek


Stavební součásti a vybavení

Celek stavby

Farní kostel sv. Osvalda leží na jihozápadním okraji stejnojmenné obce na výrazném návrší a do roku 1909 ho obklopoval hřbitov. V důsledku tehdejší soudobé kampaně přestaveb a restaurování v neogotickém slohu se dnes gotická stavba prezentuje jako silně pozměněný celek, jehož architektura i vybavení byly přetvořeny a rozšířeny. Dvoulodní gotická loď se třemi klenebními poli byla rozšířena o trojlodní západní přístavbu, která na jižní straně bočně vystupuje a v severozápadní části je opatřena věží, vybudovanou v letech 1909–1910 namísto barokní předchůdkyně. Jak jižní přístavba, tak také empora zaujímající celou přístavbu se vyznačují různě utvářenými křížovými žebrovými klenbami, které imitují motivy pozdního středověku. Oproti tomu má úzká severní boční loď gotické lodi kostela křížovou žebrovou klenbu a na začátku 16. století získala průběžnou boční emporu s podklenutím síťovou žebrovou klenbou. Široká hlavní loď z doby kolem let 1510/20 je pak opatřena valenou klenbou s výsečemi doplněnou přiloženými síťovými žebry. Síťovými žebrovými klenbami se vyznačuje také chór se dvěma klenebními poli z poloviny 15. století, který je východním směrem ukončen pětiosminovým polygonálním závěrem. Ze severu na chór přiléhají dvoupatrová sakristie datovaná nápisem do roku „1707“ a rozšířená v roce 1910 a na západ od ní kaple Panny Marie Lurdské. Z někdejšího gotického vybavení kostela se dochovala pouze socha sv. Osvalda, která je datována do doby kolem roku 1500 a nachází se dnes v lodi kostela. Zbytek vybavení byl z velké části pořízen mezi koncem 19. století a rokem 1910.

Außenansicht Nordosten
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Dlouhý dům

V důsledku přestavby románského předchůdce kostela, který měl pravděpodobně plochou střechu, vznikla mezi roky 1510 a 1520 dvoulodní stavba se třemi klenebními poli, která se skládá z úzké severní lodi zaklenuté křížovou žebrovou klenbou spolu s boční emporou podklenutou křížovou žebrovou klenbou a ze široké hlavní lodi zaklenuté valenou klenbou s výsečemi doplněnou síťovými žebry. Zatímco žebra hlavní klenby jsou na jižní stěně podélné lodi svedena prostřednictvím nástěnných přípor s kruhovými pruty a kruhově utvářenými hlavicovými zónami, přecházejí na severní straně do výžlabkově profilovaných osmibokých pilířů, které oddělují jižní loď od severní lodi a v místě náběhů žeber bez hlavic jsou bubnovitě rozšířeny. V letech 1909 až 1910 došlo pod vedením stavitele lineckého dómu Matthäuse Schlagera k přestavbě a rozšíření kostela ve stylu neogotiky. Z této doby pocházejí dvě západní klenební pole trojlodí, obě bočně vystupující jihozápadní klenební pole a západní empora táhnoucí se přes celou jižní a západní stranu. Všechny tyto části mají rozdílně tvarovaná síťová žebra. Kromě toho sedí jak novogotická západní empora, tak také pozdně gotická severní empora na profilovaných lomených obloucích a jsou vůči interiéru ohraničena kazetovými parapety. Novogotická západní empora má mimoto centrální polygonálně tvarovaný arkýř.
Vnější vzhled této stavební části je zcela charakterizován neogotickou přestavbou a vyústil v pohledové uplatnění materiálu povrchů vytvořených opracovanými kamennými kvádry a lomovým kamenem. Horizontálně jsou vnější stěny členěny pomocí soklů s různě profilovanými římsami a žlábkovanými korunními římsami, vertikálně pomocí průběžně obíhajících opěrných pilířů. Mezi posledně jmenovanými se nacházejí velká okna s kružbou, která byla v době neogotiky sjednocena a obnovena. Pozoruhodná je na jižní straně průběžně dochovaná vodní lišta z gotického období odvádějící vodu od fasády a také mozaika na ploše portálu zobrazující Krista na hoře Olivetské z gotického období pocházející (14. století?), která je ale dnes zazděná a která byla v roce 1913 vytvořena firmou Neuhauser a Jehle. Vstupní portály v oblasti neogotického rozšíření mají oproti tomu bronzové dveře vytvořené umělcem Jakobem Koppem. V severní předsíni věže zaklenuté křížovou žebrovou klenbou se nachází „Osvaldova brána“ z roku 1989, zatímco v jižní v jižní přístavbě zakončené štítem se nachází „Kristova brána“ z roku 1992 společně s mozaikou na tympanonu z roku 1912 představující Krista jako Dobrého pastýře, kterou vytvořila firma Neuhauser a Jehle. Na horní straně uzavírá těleso stavby polovalbová střecha s níže umístěným krokvovým krovem se stojatou stolicí. Část vystupující na jihozápadní straně je opatřena valbovou střechou.

Innenraum Langhaus 4
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Ausstattung (allgemein)

V kostele se nachází pozoruhodné neogotické vybavení, které vytvořil mezi roky 1873 a 1876 umělec Franz Oberhuber a v roce 1910 přepracoval a doplnil umělec Michael Plakolb. Za zmínku stojí například hlavní oltář koncipovaný jako oltářní retábl s nikami s postavami sv. Osvalda, Floriána a Augustina a rovněž s Trůnem milosti v nástavci a reliéfem Rozmnožení chlebů a Svatby v Káně na predele a boční oltáře s postavami sv. Antonína z Padovy (vlevo) a sv. Marie, Františka z Assisi, Aloise a Josefa (vpravo). Ale také kazatelna s reliéfy Krista a evangelistů na koši a s postavou sv. Jana Křtitele na stříšce kazatelny. Toto vybavení doplňuje vzhled gotické architektury v duchu snahy typické pro období historismu nechat zhotovovat nové prvky vybavení ve stejném, tedy gotickém stylu (tzv. stylová čistota), aby bylo dosaženo jednotného vzhledu interiéru.

Innenraum Langhaus Empore 11
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Oltářní mensa

V jižní boční lodi se na východní stěně dochoval zděný oltářní stůl s profilovanými opracovanými kameny z doby pozdního středověku.

Socha

Na středovém pilíři lodi kostela se nachází socha patrona kostela sv. Osvalda a je datována do období kolem roku 1500. Socha umístěná původně ve středové skříni gotického křídlového oltáře kostela byla v návaznosti na neogotické rozšíření a renovaci kostela v roce 1911 přepracována sochařem Michaelem Plakolbem z Ennsu, získala novou polychromii a byla doplněna neogotickým podstavcem.

Innenraum Langhaus Empore Skulptur
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Kněžiště

Ve střední ose hlavní lodi kostela na ni na východní straně navazuje úzký chór se dvěma klenebními poli ze 4. čtvrtiny 15. století popř. z doby kolem roku 1500. Je ukončen pětiosminovým polygonálním závěrem a opatřen lehce kupolovitými síťovými žebrovými klenbami. Přitom se žebrová konfigurace, v půdorysu utvářená jako kosočtvercová síť, v důsledku kupolovitého tvaru klenební skořepiny jeví jako téměř hvězdicová struktura. Její žebra jsou svedena do kruhových přípor, které předstupují před boční nástěnné pilíře a mají vysoké sokly opatřené v horní polovině výžlabkem. V jižní stěně se dochoval obdélný výklenek k sezení, zatímco v protilehlé severní stěně se nachází dvakrát vyžlabený obdélný portál datovaný do 1. poloviny 16. století, který vede do později přistavěné sakristie. Kazetové dveře s florálními reliéfy pocházejí z roku 1910. Vnější vzhled této stavební součásti je zcela ovlivněn novogotickou přestavbou pod vedením stavitele lineckého dómu Matthäuse Schlagera a vyústila v pohledové uplatnění materiálu povrchů vytvořených opracovanými kamennými kvádry a lomovým kamenem. Horizontálně jsou vnější stěny členěny pomocí soklů s různě profilovanými římsami a žlábkovanými korunními římsami, vertikálně pomocí průběžně obíhajících opěrných pilířů. Mezi posledně jmenovanými se nacházejí velká okna s kružbou, která byla v době neogotiky sjednocena a obnovena. Na horní straně uzavírá těleso stavby polovalbová střecha s níže umístěným krokvovým krovem se stojatou stolicí.

Innenraum Chor 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Sakristie

V severním rohu chóru se nachází dvoupatrová sakristie, která vznikla s nejvyšší pravděpodobností ve 2. třetině 16. století a v roce 1707 byla rozšířena do dnešní velikosti. V přízemí má v interiéru křížovou klenbu na profilovaných konzolách. Překlad dveří na severní stěně nese kromě toho nápis s letopočtem „1707“. V průběhu neogotické přestavby a renovace došlo mezi roky 1909 a 1910 k rozšíření sakristie o schodišťovou věž a severní přístavbu. Vnější portál neogotické přístavby je datován rokem „1608“ a nachází se na dnešním místě v sekundárním využití. Všechny portály kazetové dveře. Kaple Panny Marie Lurdské, která na západní straně navazuje ve stejné stavební linii, vznikla rovněž v letech 1909-1910.

Věž

Spolu s rozšířením lodi kostela západním směrem, které provedl stavitel lineckého dómu Matthäus Schlager, vznikla v letech 1909 až 1910 přístavba čtyřpodlažní věže v severozápadní části lodi kostela s vystupující přístavbou schodiště, které je točité. Věž je zakončena příkrou jehlancovou střechou.

Außenansicht Fernansicht
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer

Události

kolem 1101 – kolem 1200

Pravděpodobná výstavba románské předchůdkyně dnešní stavby.

1260

První písemná zmínka o kostelu jako "ad Sanctum Oswaldum"

1335

První písemná zmínka o farnosti jako "St. Oswalds Pfarr" (nikoli ve smyslu církevního práva).

1343

Kostel podléhal mateřské farnosti Lasberg.

1415

Zmínka o sv. Osvaldovi v seznamu trhů zemských knížat.

1426

Zničení husity.

kolem 1500

Výstavba chóru ve 4. čtvrtině 15. století popř. kolem roku 1500.

kolem 1510 – kolem 1520

Přestavba a zaklenutí lodi kostela.

kolem 1535 – kolem 1565

Pravděpodobné zřízení sakristie ve 2. třetině 16. století.

1626

Zničení interiéru protestantskými sedláky.

1698

Povýšení na samostatnou farnost přičleněnou ke klášteru St. Florian.

1707

Zvětšení a zaklenutí sakristie.

1873 – 1876

Pořízení neogotického vybavení (hlavní oltář, levý a pravý vedlejší oltář, kazatelna), autorem je umělec Franz Oberhuber.

1909

Přeložení hřbitova, který se nacházel kolem kostela.

1909 – 1910

Přestavba a přístavba provedená stavitelem lineckého dómu Matthäusem Schlagerem. Loď kostela byla, co se týče podoby a proporce gotické stavby, rozšířena o dvě klenební pole západním směrem, byla přistavěna jižní empora, zvětšena okna v lodi kostela, obnoveny kružby oken celé stavby, postavena věž, sakristie rozšířena o schodišťovou věž a přístavbu a na severovýchodní straně byly přistaveny kaple Panny Marie Lurdské a schodiště.

1909 – 1910

Stavitel lineckého dómu Matthäus Schlager provedl renovaci (mimo jiné odstranění starých omítek a předělání gotického kamenného zdiva a všech opracovaných kamenů).

1910

Předělání a rozšíření neogotického vybavení, které vzniklo mezi léty 1873 a 1876, provedl ho umělec Michael Plakolb.

1969

Restaurování exteriéru.

1976

Restaurování interiéru.

1986 – 1988

Restaurování oltářů.

1989

Osazení bronzových dveří Osvaldovy brány od umělce Jakoba Koppa.

1990

Restaurování oltářů.

1992

Osazení bronzových dveří Kristovy brány od umělce Jakoba Koppa.

1997

Pořízení varhan, autorem je varhanář Reinhold Humer.

Osobnosti

Reinhold Humer (varhanář); Franz Oberhuber (umělec/řemeslník); Michael Plakolb (umělec/řemeslník); Matthäus Schlager (architekt/stavitel); Jakob Kopp (umělec)

Autor a seznam pramenů

Autor

Drin. Sophie Morawitz

Seznam pramenů

Dehio-Handbuch, Oberösterreich, Bd. 1: Mühlviertel, bearb. von Peter Adam/Beate Auer/Susanne Bachner/Brigitta Fragner/Ulrike Knall-Brskovsky/Anna Piuk/Franz Peter Wanek/Monika Wiltschnigg, Horn/Wien 2003, S. 748-751

Benno Ulm, Die Stilentfaltung in der Architektur der gotischen Landkirchen in den Bezirken Freistadt und Perg in Oberösterreich, Disseration Universität Wien, Wien, 1953, S. 56-57

Benno Ulm, Das Mühlviertel. Seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen, Salzburg 1971, S. 191-192

Fritz Fellner, Erlebnis Mühlviertler Gotikstraße, Freistadt/Unterweißenbach 1998, S. 21

(o. A.), Die Pfarrkirche St. Oswald bei Freistadt. Ihre Vergrößerung und Renovierung 1909 und 1910, in: Christliche Kunstblätter, 52. Jahrgang, Nr. 12, 1911, S. 135-140.

Gotikstraße vždy po ruce – díky nové aplikaci

Objevte gotické skvosty regionu Mühlviertel a jižních Čech pohodlně přímo na svém smartphonu. Aplikace Gotikstraße vás zavede k nejkrásnějším kostelům, ukáže vám památky, gastronomická zařízení a ubytování ve vašem okolí a nabídne užitečné informace pro váš výlet.

Díky interaktivní mapě, navádění po trase a zajímavým informacím o pozadí se každá cesta po Gotikstraße stane nezapomenutelným zážitkem.

Tato funkce bude k dispozici od jara 2027!

Gotikstrasse-App

Objevte vše v okolí na první pohled!

Region nabízí spoustu věcí k vidění, ochutnání a užívání si. Projděte si doporučení a najděte vhodná místa pro váš pobyt.

Apartment Lengauer

Lindenfeld 25, 4291 Lasberg

víc informací
Bäckerei Café Haneder

Markt 61, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Bäckerei Café Haneder

Linzerstraße 8, 4240 Freistadt

víc informací
Bäckerei, Cafe und Allerlei Lindner

Markt 6, 4291 Lasberg

víc informací
Badeteich Grünbach

Am Teich 1, 4264 Grünbach

víc informací
Bogensport ASKÖ St. Oswald bei Freistadt

Etzelsdorf 7, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Bogensport Sandgrube Lasberg

Siegelsdorf 10, 4291 Lasberg

víc informací
Bogensportverein Hiaslbauer

Grensberg 15, 4291 Lasberg

víc informací
Die Braunberghütte - Alpenvereinshütte

Witzelsberg 20, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Die Braunberghütte - Alpenvereinshütte

Witzelsberg 20, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Dorfwirtshaus Gartner

Obermarreith 10, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Ferienparadies Hiaslbauer

Grensberg 15, 4291 Lasberg

víc informací
Ferienwohnung Fragner

Markt 45, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Ferienwohnung Rebot

Zum Braunberg 14, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Forellenwirt

Mitterbach 6, 4264 Grünbach

víc informací
Forellenwirt in Mitterbach

Mitterbach 6, 4264 Grünbach

víc informací
Freilichtmuseum Ledermühle

Promenade 21, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Frühstückspension zur Post Reisinger KG

Markt 40, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Frühstückspension zur Post Reisinger KG

Markt 40, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Funiversum Trenda "Burg der Begegnung"

Am Sportplatz 1, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Gasthaus Hofer

Markt 8, 4291 Lasberg

víc informací
Gasthof Stadler "Zur Haltestelle"

Siegelsdorf 21, 4291 Lasberg

víc informací
Gasthof Stadler "Zur Haltestelle"

Siegelsdorf 21, 4291 Lasberg

víc informací
Grebsal Cafe Bar

Markt 28, 4291 Lasberg

víc informací
Jugend- u. Wanderherberge "Rannahof"

Etzelsdorf 7, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
La Putia Sicilia

Pilgersdorf 3, 4291 Lasberg

víc informací
Museum Kirchenhäusl

Markt 1c, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Privatquartier Hirscher

Am Bach 2, 4264 Grünbach

víc informací
Privatquartier Thomas Puchner

Wartberg 9, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Reiterhof Greindl

Untermarreith 8, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Restaurant am Golfplatz

Am Golfplatz 1, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
s' Gschäft Cafe Nahversorger

Marktplatz 9, 4264 Grünbach

víc informací
Urlaub am Bauernhof Drahtziehmühle

Wartberg 9, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací
Wallfahrtskapelle Maria Bründl

Maria Bründl 1, 4271 St. Oswald bei Freistadt

víc informací