Do hlavního obsahu Do zápatí
„Na gotiku nikdy není příliš pozdě!”

Farní kostel sv. Leonarda (Linharta)

4294 St. Leonhard bei Freistadt

O kostelu

Pokud se touláme mezi nesčetnými kopci Mühlviertelu, dříve nebo později dorazíme do obce St. Leonhard. Když přijdeme do jejího centra, vysvětlí se název místa rychle sám. Nachází se tu totiž budova zasvěcená od nepaměti svatému Leonardovi z Limoges. Budovou je míněn kostel. Ale ne ledajaký, ne, gotický z 16. století!
Kdo si myslí, že epocha „gotiky“ skončila náhle kolem roku 1500, toho vyvede tento kostel z omylu: Ostruhovité opěrné pilíře vyvedené v pozdně gotickém stylu, síťové žebrové klenby a kružbová okna chóru a lodi kostela osvětlující interiér jsou výtvory 16. století. Zatímco rok 1516 na předsíni jižního portálu zdůrazňuje vznik po roce 1500, odkazuje nápis 1535 na nejjihozápadnějším pilíři lodi kostela na delší dobu výstavby stavebního projektu, který využíval starší stavební struktury. Proto byla severní boční loď podle jednoho z pramenů zaklenuta až kolem roku 1590. Také chór navazující na východní straně je datován do počátku 16. století a vyniká hustou sítí dekorativních klenebních žeber, kanelovanými nástěnnými příporami a sedacím výklenkem se segmentovým obloukem, který byl proražen v roce 1967. Skutečnost, že se gotický styl používal nejen dlouho do období raného novověku, ale byl trendem i v 19. století, dokládají také štuková žebra umístěná v letech 1890 až 1892 na barokní valenou klenbu hlavní lodi. Napodobují totiž tvar žeber nejbližších kleneb bočních lodí ve snaze vytvořit stylově čistou atmosféru!

Zajímavosti:

Zvláštnosti nadregionálního významu: Klenební žebra zdobená vrubovým dekorem najdeme také v lodi farního kostela v obci Unterweißenbach. A co víc: Provedení obou profilů žeber je téměř totožné! Takže mějte oči otevřené a připravte si dalekohled!

Tipy:

V případě novogotického hlavního oltáře umístěného v roce 1904 se jedná o částečnou napodobeninu gotického křídlového oltáře, který byl vysvěcen v roce 1508 a odstraněn v roce 1703. Jeho dochované pozůstatky je možné obdivovat v Hornorakouském zemském muzeu v Linci a staví do centra pozornosti sv. Leonarda coby ochránce dobytka! Charakteristické řetězy, které pocházejí od zachráněných zajatců a jsou dnes vykládány jako řetězy pro dobytek, už ale u lineckého originálu dávno zmizely. Návštěva přesto stojí za to!

Außenansicht Süden 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Süden 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Chor 3
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Süden 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Langhaus Gewölbe 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Süden 1
Außenansicht Süden 1
Innenraum Chor 3
Außenansicht Süden 2
Innenraum Langhaus Gewölbe 2

Kontakt

Wallfahrtskirche St. Leonhard b.Fr.
Pfarrgasse 1
4294 St. Leonhard bei Freistadt

Otevírací doba

Poutní kostel ve Svatém Leonhardu můžete navštívit kdykoli.

Vědecká dokumentace

Virtuální zážitek


Stavební součásti a vybavení

Celek stavby

Farní kostel sv. Leonarda či Linharta dodnes obehnaný zdí obklopující přilehlý hřbitov se prezentuje z větší části jako pozdně gotická stavba, která byla dokončena v gotickém slohu až na konci 16. století a zrenovována v neogotickém slohu v 19. století. Zatímco loď kostela vznikla v 1. polovině 16. století při začlenění starších zdí (románských?), je chór datován do doby kolem roku 1500. Nejasná je doba stavby věže v jižním nároží presbytáře, jejíž vznik je možné klást do 15. nebo dokonce 14. století. Už na počátku 19. století došlo k obnovení klenby lodi v důsledku jejího poškození požárem (1825). V roce 1887 byl kostel kromě toho zrekonstruován a přestavěn ve stylu neogotiky (opěrné pilíře, okna, klenební žebra, vybavení), a proto neogotické změny silně charakterizují kostel jak z hlediska vzhledu, tak také v interiéru. Za pozornost stojí především kopie gotického křídlového oltáře z roku 1508, který se dnes nachází v Hornorakouském zemském muzeu. Kopie vytvořená v roce 1904 slouží dodnes jako hlavní oltář. V roce 1967 vznikla východně od věže přístavba sakristie a další přístavby na severní straně chóru.

Außenansicht Süden 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Dlouhý dům

Rozšířením a přestavbou (románského?) předchůdce kostela, který zůstal dochovaný na západní stěně a byl pravděpodobně kolem roku 1300 rozšířen o severní loď, vznikala od konce 15. století rozsáhlá novostavba v podobě dodnes dochované halové lodi kostela. Skutečnost, že se práce na přestavbě táhly po celé 16. století, dosvědčují na jedné straně dochované nápisy „1516“ na předsíni jižního portálu a „1535“ na nejjihozápadnějším pilíři kostelní lodi. Na druhé straně ale také písemně dochovaný záznam až pro dobu kolem roku 1590 (1593?) na klenbě severní boční lodi. Architektura vytvořená v tomto období se prezentuje jako trojlodní halový kostel se třemi klenebními poli s neobvykle širokými proporcemi a výrazně obdélným půdorysem protaženým v příčném směru. Čtyři opěry jsou provedené jako žlábkované osmiboké pilíře, které nesou ve střední lodi strmou valenou klenbu, která vznikala po požáru od roku 1825 až do roku 1829 a byla v letech 1890-92 opatřena dodnes dochovanými sádrovými žebry v podobě pozdně středověkých hvězdicových motivů a svorníků ve tvaru čtyřlistu. Na tento zásah odkazuje nápis s datem „1890“ na nejjihozápadnějším pilíři lodi kostela. Oproti tomu zůstaly v obou bočních lodích ještě pozdně gotické hvězdicové klenby (severní loď kolem roku 1590?), které jsou odděleny klenebními poli a centrálními svorníky ve tvaru reliéfních rozet na západě a erbovní štítky vepsané do čtyřlistů na východní straně (na severní straně se šesticípou hvězdou a na jižní straně s tváří v podobě měsíce). Žebra jsou přitom svedena podél obvodových stěn do úzkých svazkových přípor, které mají různě utvářené reliéfně zdobené patky, z nichž většina mizí pod úrovní dnešní podlahy. Z pozdně gotické západní empory byly realizovány pouze náběhy žeber na dvou nejzápadnějších pilířích lodi. Na západní stěně nacházející se za nimi jsou navíc patrné náběhy někdejších bočních stěn předchozí stavby a bývalé západní okno s lomeným obloukem (14. století?) v horní části stěny za varhanami. Dochovaný zbytek kružby naznačuje, že šlo původně o dvoudílné okno s kružbou. Pozoruhodné je kromě toho, že je pravděpodobně starší severní boční loď provedena jako užší než jižní boční loď. Západní empora vybudovaná v roce 1763 jako dvoupodlažní byla v roce 1968 obnovena jako jednopodlažní a táhne se balkonovitě přes celou šířku lodi. Pozoruhodné je její zábradlí s pilastrovým členěním, pozdně barokní výzdobou a obrazy se scénami ze života sv. Leonarda, které byly doplněny v roce 1697. Na východní straně se naproti tomu do navazujícího presbytáře otevírá stlačený triumfální oblouk s lomeným obloukem, kolem něhož se nachází nástěnná malba z doby kolem roku 1930 se scénami adorace kříže v krajině. Na několika místech se dochovaly kamenické značky řemeslníků, kteří se na stavbě podíleli. Zvenku se loď představuje jako mohutný kubický stavební celek s obíhajícím členěním opěrnými pilíři, které jsou v horní části opatřeny ostruhovitými náběhy a byly k západním a severním stěnám, které byly původně bez soklu, dodatečně přizděny. Pozoruhodná je jižní předsíň s křížovou žebrovou klenbou, která se otevírá širokým lomeným obloukem. Na něm je uveden letopočet „1516“ a předsíň pravděpodobně vznikla současně s jižním portálem za ní. Ten je řešen jako dekorativně utvářený vstupní portál s několikanásobně prutově členěným ostěním s ramenným obloukem a reliéfně zdobenými patkami. V protilehlém severním klenebním poli se nachází další lomený severní portál, který je rovněž bohatě profilovaný a je datován ještě do 2. poloviny 15. století. Západní portál s lomeným obloukem ze 14. století byl v roce 1968 zazděn a opatřen dodatečně osazeným kamenným fragmentem s okřídlenou hlavou (anděla?) datovanou letopočtem 1659. Mezi opěrnými pilíři je halový prostor lodi opatřen dvoudílnými kružbovými okny. Stavba má sedlovou střechu, jejíž štítová strana je v horní části zakončena valbou. V nedávné minulosti se v lodi patrně nacházely také čtyři románské laločnaté hlavice z doby kolem let 1240/1260, které byly v blíže neurčené době odstraněny. Farnost je již nevlastní a jejich současné umístění není známo.

Innenraum Langhaus Gewölbe 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Návrh interiéru

Schránka na milodary - Mezi jižní boční a střední lodí se dochovala před nejjihozápadnějším pilířem arkády pozdně gotická schránka na milodary. Jako mnoho takových schránek z té doby je tvořena vícestranně opracovaným kamenným blokem s kovovým víkem v horní části, které sloužilo k bezpečné uschově peněžních darů na svíce, sociální účely nebo i stavební projekty.

Kněžiště

Na východní straně lodi kostela se nachází úzký chór se dvěma klenebními poli a pětiosminovým závěrem. Na základě písemně doloženého vysvěcení oltáře z roku 1509 můžeme vycházet ze skutečnosti, že se na stavbě chóru dodnes dochovaného v původní podobě pracovalo od konce 15. století. Široký vnitřní prostor je zaklenut hustou sítí klenebních žeber, z nichž většina je dekorativně zdobena řezbou, která se ve středu prostoru soustřeďuje do řetězovitě uspořádaných vrcholových kosočtverců. Po stranách jsou žebra bez hlavic svedena do úzkých kanelovaných přípor s reliéfně zdobenými patkami, které plasticky předstupují před ploché pilastry. Pozoruhodný je také malý reliéfně zdobený svorník nad hlavním oltářem, který má podobu květu (růže?) a slouží pouze jako dekorativní prvek bez konstrukční funkce. Zatímco okno oratoře se slepou kružbou v jižní stěně vzniklo až v rámci novogotických úprav v roce 1890, pochází výklenek se segmentovým obloukem dochovaný východně od něho ještě z gotické doby a až v rámci přístavby sakristie v roce 1967 byl upraven jako vstup do sakristie. Zvenčí se presbytář otevírá velkými dvoudílnými kružbovými okny, která byla z větší části obnovena v době neogotiky. Pouze zkrácené okno uprostřed polygonálního závěru na východní straně je trojdílné. Mezi kružbovými okny se na vnějším plášti stavby nacházejí opěrné pilíře, jejichž křížové květy byly doplněny až v roce 1968. Stavba je zakončena sedlovou střechou s valbovým zakončením.

Innenraum Chor 3
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Křtitelnice

V chóru se v severovýchodní části dochovala polygonální pozdně gotická křtitelnice ze světlého opracovaného kamene. Podstavec je složený z několika fragmentů, pochází dřevěný nástavec z neogotického období a v nejvyšším zakončení má holubici Ducha svatého.

Přístavba

V roce 1967 byla postavena dnešní sakristie na východní straně věže a vznikly také přístavby v severním koutě presbytáře a u severního portálu.

Věž

Na jižním nároží presbytáře se nachází mohutná věž z gotického období. Její spodní podlaží byla pravděpodobně vybudována ve 14. nebo 15. století. Přízemí věže s křížovou žebrovou klenbou přitom sloužilo jako sakristie, do níž je dodnes přístup z presbytáře jednoduchým otvorem se segmentovým obloukem. V prvním patře je už valená klenba z doby baroka. V roce 1719 byla věž zvýšena o další podlaží. Věžní báň vytvořená v této době byla už v roce 1825 poškozena při požáru. K dalšímu poškození došlo v roce 1937, kdy kostel znovu vyhořel.

Außenansicht Süden 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Vybavení

Už neexistující vybavení - Ikonografie: sv. Leonard, sv. sv. Diviš (Dionysius), Panna Maria s dítětem, sv. Leonard navštěvuje vězně, vyhnání démonů sv. Leonardem, scéna narození a smrt sv. Leonarda. - Z gotického křídlového oltáře z let 1506-09 (vysvěcení 1506, datace sochy sv. Diviše do roku 1509) se ve sbírkách Zámeckého muzea v Linci dochovaly fragmenty se scénami ze života sv. Leonarda (sv. Leonard navštěvuje vězně, vyhnání démonů sv. Leonardem, scéna narození a smrt sv. Leonarda) a sochy sv. Leonarda, Diviše a Marie s dítětem (inventářní č. S 139, 149, 164-168).

Události

1150

Písemná zmínka o místě "Mons St. Leonardum", ve kterém se už pravděpodobně nacházela kaple, která podléhala filiálnímu kostelu Gutau.

1210 – 1240

Zmínky o novém mýcení u St. Leonhard ("Novalita ad sanctum Leonhardum").

kolem 1300

Přístavba severní lodi k pravděpodobně románské předchozí stavbě.

kolem 1301

Stavba věže.

1342

Zakládací listina pro stálého kněze vystavená fojtem Janem I. z Capellen.

1364

Písemně doložená zmínka o samostatné farnosti, která však až do roku 1880 nadále odváděla farnosti Gutau dávky v podobě desátku.

kolem 1500

Rozsáhlá novostavba celého kostela.

1509

Listinami doložené vysvěcení oltáře v presbytáři.

1516

Datování předsíně lodi nápisem.

1535

Datování jihozápadního pilíře lodi kostela nápisem.

kolem 1590

Písemně dochované zaklenutí severní boční lodi.

1644

Zachování tržního řádu pro obec.

1698

Stavba křížové kaple.

1703

Odstranění gotického křídlového oltáře z let 1506-09 (vysvěcení 1506, datace sochy sv. Diviše do roku 1509). Fragmenty tohoto oltáře jsou dnes ve sbírkách Zemského muzea v Linci (inventární č. S 139, 149, 164-168).

1719

Zvýšení věže.

1753

Vytvoření barokních varhan varhanářem Lorenzem Franzem Richterem (skříň varhan se dochovala).

1781 – 1789

Ukončení poutní tradice existující od pozdního středověku.

1825

Požár.

1825 – 1829

Nové zaklenutí střední lodi valenou klenbou.

1825

Zničení částí střechy, věžní báně a klenby lodi kostela.

1828

Odstranění Křížové kaple z roku 1698 silně zničené požárem a čtyř kaplí u zdi hřbitova, které obsahovaly sochy znázorňující Kristovo utrpení.

1842

Výstavba dřevěné kostnice.

1887 – 1892

Renovování ve stylu neogotiky (mimo jiné obnova sedilie a zazděných oken presbytáře).

1888

Odstranění dřevěné kostnice postavené v roce 1842.

1890 – 1892

Osazení sádrových žeber na klenbě hlavní lodi podle návrhu architekta Paula Hocheggera (označeno 1890 na jihozápadním pilíři lodi kostela) a zhotovení nové okenní kružby.

1904 – 1906

Zhotovení novogotického hlavního oltáře podle vzoru gotického křídlového oltáře z roku 1508, odstraněného v roce 1703 (jeho části se dnes nacházejí v Hornorakouském zemském muzeu), dřevařskou odbornou školou v Hallstattu pod vedením Leopolda Pölleritzera a malířské výzdoby (predela, křídla) Ignazem Moroderem do roku 1904; strážci oltářního výklenku a dva andělé byli doplněni až v roce 1906.

1910

Instalace osvětlení v podobě plynových žárovek.

1921

Elektrifikace kostela.

1937

Požár.

1937

Zničení střechy presbytáře a částí věže.

1958

Instalace topení.

1967

Renoace přístavby sakristie u věže a severních přístaveb.

1968

Restaurování (mimo jiné instalace nové podlahy, lavic a výmalba interiéru).

1968

Odstranění dvou nad sebou umístěných empor a výstavba nové empory.

1984

Restaurování (střecha kostela, interiér střechy kostela, nové topení, nová střecha presbytáře).

1991

Restaurování interiéru (sanace kostelních oken, výmalba kostela, restaurování oltářů).

1994

Restaurování exteriéru.

Osobnosti

Paul Hochegger (architekt/stavitel); Ignaz Moroder (malíř); Franz Lorenz Richter (varhanář); Leopold Pölleritzer (umělec)

Autor a seznam pramenů

Autor

Drin. Sophie Morawitz

Seznam pramenů

Dehio-Handbuch, Oberösterreich, Bd. 1: Mühlviertel, bearb. von Peter Adam/Beate Auer/Susanne Bachner/Brigitta Fragner/Ulrike Knall-Brskovsky/Anna Piuk/Franz Peter Wanek/Monika Wiltschnigg, Horn/Wien 2003, S. 719-722

Benno Ulm, Die Stilentfaltung in der Architektur der gotischen Landkirchen in den Bezirken Freistadt und Perg in Oberösterreich, Disseration Universität Wien, Wien, 1953, S. 53-54

Benno Ulm, Das Mühlviertel. Seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen, Salzburg 1971, S. 185

Fritz Fellner, Erlebnis Mühlviertel Gotikstraße, Freistadt/Unterweißenbach 1998, S. 31-32.

Gotikstraße vždy po ruce – díky nové aplikaci

Objevte gotické skvosty regionu Mühlviertel a jižních Čech pohodlně přímo na svém smartphonu. Aplikace Gotikstraße vás zavede k nejkrásnějším kostelům, ukáže vám památky, gastronomická zařízení a ubytování ve vašem okolí a nabídne užitečné informace pro váš výlet.

Díky interaktivní mapě, navádění po trase a zajímavým informacím o pozadí se každá cesta po Gotikstraße stane nezapomenutelným zážitkem.

Tato funkce bude k dispozici od jara 2027!

Gotikstrasse-App

Objevte vše v okolí na první pohled!

Region nabízí spoustu věcí k vidění, ochutnání a užívání si. Projděte si doporučení a najděte vhodná místa pro váš pobyt.

Bäckerei Cafe Reisinger

Marktplatz 1, 4293 Gutau

víc informací
Bäckerei Honeder Naturbackstube Weitersfelden

Markt 2, 4272 Weitersfelden

víc informací
Bäckerei Kiesenhofer

Marktplatz 4, 4293 Gutau

víc informací
Bäckerei Kiesenhofer

Bäckergasse 1, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Bründlkapelle und Augenbründl

St. Leonhard bei Freistadt, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Cafe Leonhardi´s

Hauptstraße 9, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Dorfladen "MOMENT" im Gästehaus Weitblick

Hauptstraße 6, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Europaschutzgebiet Waldaist und Naarn

Gutau, 4294 Gutau

víc informací
Färbermuseum Gutau

St. Leonharder Straße 3, 4293 Gutau

víc informací
Ferienhaus Rainbauer

Oberarzing 4, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Ferienwohnung Kagerer

Lehen 31 (Navi: Güterweg Fraulehner Kargerer), 4293 Gutau

víc informací
Frühstückspension Rührnössl

Schulstraße 6, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Gassi's Heuboden

Freudenthal 24, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Gästehaus Weitblick

Hauptstraße 6, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Gasthaus Hietler

Weitersfelden 14, 4272 Weitersfelden

víc informací
Gasthaus Höller

Marktplatz 11, 4293 Gutau

víc informací
Gasthaus Oyrer

Marktplatz 7, 4293 Gutau

víc informací
Gasthaus Piber

Langfirling 16, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Gasthaus Schwarz

Pfarrgasse 4, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Gasthof Neulinger - "Zum Erzherzog Franz Salvator"

Weitersfelden (Markt) 3, 4272 Weitersfelden

víc informací
Gasthof Neulinger "Zum Erzherzog Franz Salvator"

Weitersfelden (Markt) 3, 4272 Weitersfelden

víc informací
Gasthof Oyrer

Marktplatz 7, 4293 Gutau

víc informací
Gasthof Schwarz **

Pfarrgasse 4, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Gasthof zur Post

Weitersfelden 1, 4272 Weitersfelden

víc informací
Gasthof zur Post

Weitersfelden 1, 4272 Weitersfelden

víc informací
Gipfelkreuz am Haiderberg

Hauptstraße 9, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Haslmühle

Stiftung 24, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Haus am Teich

Mühlbergstraße 28, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Herzogreitherfelsen in St. Leonhard

Hauptstraße 9, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Jugendlager Steinöcker-Haus

Unterarzing 10, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Kirchawirt - Gasthaus Resch

Marktplatz 13, 4293 Gutau

víc informací
Kirchawirt-Gasthaus Resch

Marktplatz 13, 4293 Gutau

víc informací
Landgasthaus Zum Edi

St. Oswalderstraße 3, 4293 Gutau

víc informací
Natur Erlebnishof Aumayr

Marreith 9, 4293 Gutau

víc informací
Pizzeria Gutau

Marktplatz 10, 4293 Gutau

víc informací
Urlaub am Bauernhof Tober

Ritzenedt 26, 4272 Weitersfelden

víc informací
Urlaub am Bauernhof Wenigeder - Familie Klopf

Marreith 4, 4293 Gutau

víc informací
Weltuntergangssteine und Zigeunerbuche in St. Leonhard b.Fr.

Herzogreith und Promenedt, 4294 St. Leonhard bei Freistadt

víc informací
Wirt auf da Fürling - Gasthaus Rampetsreiter

Fürling 6, 4293 Gutau

víc informací
Zeugfärberei

St. Leonharderstraße 4, 4293 Gutau

víc informací
Zwischenstromwiese

Weitersfelden, 4272 Weitersfelden

víc informací