Do hlavního obsahu Do zápatí
„Irsko-skotští mniši na cestě!”

Farní kostel sv. Havla

4210 Gallneukirchen

O kostelu

Nahlédneme-li do písemných pramenů, vše bude rychle jasné: Farní kostel v Gallneukirchenu se může ohlédnout za dlouhou historií. Písemně poprvé zmiňovaný ve 12. století určil „nový kostel svatého Havla“ (Nova ecclesia sancti Galli) název místa, které kolem něho vzniklo, a síť farností celého regionu.
O dvě století později „novost“ kostela vyprchala a starý kostel byl nahrazen novějším. Tak vznikla ve 2. polovině 14. století kolem dodnes zachovaných románských základových zdí trojlodní sloupová bazilika s pěti klenebními poli a na východní straně navazujícím chórem, který má dvě klenební pole s pětiosminovým závěrem. Zatímco se v úhlu mezi chórem a jižní boční lodí nachází kaple s rovným závěrem, která se otevírá jak směrem k chóru, tak také k lodi kostela pocházející ze stejné doby prostřednictvím arkád, zvedá se na protější straně monumentální věž ze 13. nebo počátku 14. století. Ta byla v roce 1877 zakončena barokní cibulovou bání. Charakteristické jsou také doplňky z 19. a počátku 20. století: Došlo k rozšíření středověké západní empory a západní portál byl v roce 1981 vybaven novými dveřními křídly a vrcholovým reliéfem v tympanonu. Utváří dodnes podobu kostela a zobrazuje irsko-skotského mnicha Havla, jehož jméno se odráží v zasvěcení kostela i v názvu obce. Není divu, byli to totiž právě irsko-skotští mniši, kteří kdysi přinesli víru do tohoto regionu!

Zajímavosti:

Zajímavosti nadregionálního významu: Pokud uvěříme výzkumu historiků umění, měli se na stavbě farního kostela v Gallneukirchenu podílet stejní stavební řemeslníci, jako tomu bylo ve farním kostele ve Freistadtu. Vydejte se tedy pátrat po společných rysech!

Tipy:

Protože sakrální stavby zřídkakdy vystupují osamoceně, dochovala se v bezprostřední blízkosti farního kostela další budova, která byla postavena ve 3. třetině 15. století jako hřbitovní kostel a kostnice. Ačkoli je stavba od konce 18. století v soukromých rukách, neztratila nic ze svého charakteru kaple. Pozoruhodný je zvlášť severní portál!

Außenansicht Kirche Osten 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Chor
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Langhaus Westen 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Kirche Osten 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Innenraum Langhaus 3
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Kapelle 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Außenansicht Kirche Osten 1
Innenraum Chor
Innenraum Langhaus Westen 2
Außenansicht Kirche Osten 1
Innenraum Langhaus 3
Außenansicht Kapelle 1

Kontakt

Katholische Kirche "St. Gallus"
Pfarrplatz 1
4210 Gallneukirchen

Otevírací doba

Bohoslužby: Po-Čt: 8:00. Pá a So: 19:00. Ne: 8:00 a 10:00.
Otevírací doba farní kanceláře: Po, Út, Čt, Pá: 8:00 až 12:00. St, Pá: 15:00 až 17:00.

Vědecká dokumentace

Virtuální zážitek


Stavební součásti a vybavení

Celek stavby

Farní kostel v Gallneukirchenu postavený na mírném návrší je sloupovou trojlodní bazilikou s pěti klenebními poli v lodi kostela, která vznikla ve 2. polovině 14. století v dnešní podobě s jednotným zaklenutím křížovou klenbou, přičemž byly zachovány stěny středové lodi předchozí románské stavby z 12. nebo 13. století. Z 2. poloviny 14. století pochází rovněž chór s pětiosminovým závěrem navazující na východní straně na kostelní loď a kaple se dvěma klenebními poli přiléhající k jižní straně chóru, která se otevírá jak do presbytáře, tak do jižní boční lodi a je na východě uzavřena rovnou stěnou. V baroku byla východně od kaple přistavěna kaple Olivetské hory přístupná zvenku. Severně od chóru se oproti tomu nachází mohutná věž na čtvercovém půdorysu ze 13. nebo počátku 14. století a východně k ní přiléhající sakristie z konce 19. století. Pozoruhodná je rovněž bývalá hřbitovní kaple jižně od kostela z konce 15. století, která dnes slouží jako obytná budova.

Außenansicht Kirche Osten 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Dlouhý dům

Částečným využitím dodnes dochovaných stěn středové lodi románského předchůdce kostela z 12. nebo 13. století (na půdě je viditelný štít!) vznikla ve 2. polovině 14. století pozdně gotická sloupová trojlodní bazilika s pěti klenebními poli. Za stavebníky, kteří stavbu prováděli, jsou v rámci výzkumu považováni řemeslníci, kteří se podíleli také na výstavbě farního kostela ve Freistadtu. Interiéru dominuje bazilikální uspořádání, jehož vysoko vystupující hlavní loď se do nižších bočních lodí otevírá lomenými arkádami na pilířích. Z trojdílných svazkových přípor spočívajících na konzolách vystupují vyžlabené pruty, které se rovnoměrně rozprostírají ve všech lodích. Také pětilodní západní empora z 2. poloviny 14. století má ve svých nestejně širokých lodích odpovídající křížová žebrová podklenutí. V rámci historizujících úprav byla v roce 1909 před středověkou emporu vestavěna širší empora a nad ní byla vestavěna druhá empora s odpovídajícím dřevěným zábradlím. Nápadným způsobem je řešen odstupňovaný stupeň zdiva nad lomeným vítězným obloukem v přechodu do presbytáře, který naznačuje výšku románského zdiva a mohl by svědčit o původně plochostropém řešení, neboť tento stupeň mohl sloužit pro uložení někdejších stropních trámů. Pozornosti by neměla uniknout ani nástěnná malba v hlavní lodi odhalená v roce 1959 s vyobrazením Ukřižování Krista a donátorky. Je datována do závěru 14. století, respektive do doby kolem roku 1430.
Také pravoúhlý vstup v západním průčelí rámovaný lomeným obloukem pochází z fáze přestavby z 2. poloviny 14. století. Dnes je opatřen novodobými dveřními křídly a tympanonovou mozaikou od Aloise Dorna (tzv. Gallustor, Havlova brána). Nad západním vstupem se podél západního průčelí nachází rovněž třídílné lomené okno s kružbou, které je nahoře zakončeno jednoduchým štítem, v němž jsou osazena dvě malá novogotická okna s lomeným obloukem. Také přístavky po stranách portálu, založené na čtvercovém půdorysu, byly přistavěny teprve na konci 19. století jako schodiště k emporám nově zřízeným v interiéru kostela. Pravé schodiště je datováno rokem 1888. Portály se dochovaly také na severní a jižní straně. Zatímco severní portál je řešen jako portál se stlačeným lomeným obloukem a nad ním se nachází lomeně zaklenuté tympanonové pole, na jižní straně se nachází bývalý hlavní portál kostela. Ten má profilované, mírně kýlovitě tvarované ostění a dva průchody se stlačeným lomeným obloukem, mezi nimiž se nachází středový pilíř (‚střední sloupek‘). Portál, renovovaný, respektive rekonstruovaný v 19. století, má dnes v tympanonu malý gotický reliéf, druhotně osazený. Reliéf zobrazuje anděly s Kristovou rouškou a datuje se do závěru 14. století nebo do 1. čtvrtiny 15. století. Nad portálem je rovněž patrné novogotické okno s půlkruhovým obloukem.

Innenraum Langhaus Westen 2
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Náhrobek

V interiéru kostela se dochoval náhrobek s erbem šlechtičny Elsbeth von Hoheneck, která zemřela roku 1499. Nachází se pod kazatelnou.

Kaple

Jižní strana presbytáře je v obou svých západních klenebních polích prolomena a upravena jako kaple se dvěma klenebními poli, která přiléhá k jižní straně chóru a zároveň se otevírá do jižní boční lodi kostelní lodi. Tento prostor je na východě uzavřen rovnou stěnou, je zaklenut křížovou žebrovou klenbou a má malé reliéfně zdobené svorníky.

Innenraum Langhaus 3
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Věž

V severním rohu chóru se nachází monumentální věž. Ačkoli je zakončena barokizující cibulovou bání z roku 1877 a na vnější straně opatřena slunečními hodinami z doby kolem roku 1600, pochází její základní hmota ze 13. století nebo 1. poloviny 14. století. Stavba se přitom člení do pěti zón a navenek je členěna kordonovými římsami z doby její výstavby. Zvenku viditelná zvuková okna s kružbovou výzdobou pocházejí z konce 15. století, zatímco okna zvonového patra s lomeným obloukem a kružbou vznikla v rámci novogotických úprav. Interiér věže se vyznačuje křížovou žebrovou klenbou v přízemí a gotickými dveřmi.

Kněžiště

Chór kostela, který vznikl ve 2. polovině 14. století přestavbou staršího chóru má dvě klenební pole s pětiosminovým závěrem a křížovou žebrovou klenbu nad zploštělými svazkovými příporami, které spočívají na obíhající pásové římse. Nápadně je řešena mírně posunutá osa chóru oproti ose současně vybudované kostelní lodi. Svorníky klenby jsou opatřeny individuálně ztvárněnými reliéfními motivy. Zatímco v polygonálním závěru se nacházejí malé trojúhelné niky, obě jihozápadní pole byla prolomena lomenými arkádami směrem do jižní kaple. Portál do sakristie, který má také lomený oblouk, byl vytvořen až při výstavbě sakristie v rámci novogotických úprav. Z pozdějšího období pochází také nečitelný štukový nápis na vnějším plášti presbytáře. Nachází se nad prostředním oknem dvoudílných kružbových oken umístěných mezi opěrnými pilíři a patrně byl na něm původně uveden letopočet a značka stavitele. Stavba je zakončena valbovou střechou.

Innenraum Chor
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer
Karner

Už v roce 1182 je doložena hřbitovní kaple („Santa maria in coemeterio“) na hřbitově farního kostela. Dodnes dochovaná kaple ale pochází až z 3. třetiny 15. století, a tak může souviset jak s písemně dochovaným zřízením nové kostnice v roce 1476, tak také s mešní nadací z roku 1488, ve které je zmiňována kaple sv. Michaela. Dnes se jedná o volně stojící kapli s tříosminovým závěrem, vysokou sedlovou střechou se zbytky průčelí nad pozdně gotickým krovem, gotickými patními a okapovými římsami, zbytky polychromie a barokním plastickým rytým kvádrováním na fasádě. Mimořádně pozoruhodný je severní portál dochovaný z doby stavby kostela a přístupný po vnějším schodišti s prutově profilovaným kýlovitě zakončeným ostěním. Jako všechna široká okna s lomeným obloukem je i obloukové pole zazděno a opatřeno zbytky kružby. Nalevo od severního portálu se navíc nachází pozdně gotická přístavba se sestupem do suterénu, která byla pravděpodobně využívána jako kostnice. V přízemí se dále dochoval pozdně barokní vstupní otvor a okno se segmentovým obloukem a také dřevěný ochoz spočívající na vestavěných pozdně gotických konzolách podél západního průčelí. Krátce po opravě v roce 1789 přešla kaple do soukromého vlastnictví a od té doby je využívána jako dům sloužící obytným a obchodním účelům.

Außenansicht Kapelle 1
© Gotikstr-Bundesdenkmalamt-IreneHofer

Události

kolem 1101 – kolem 1300

Stavba románského předchůdce kostela.

1125

Písemná zmínka o farnosti.

1180

Písemná zmínka o kostele jako "Nova ecclesia sancti Galli".

1182

Písemná zmínka o hřbitovní kapli "Santa maria in coemeterio".

kolem 1350 – kolem 1400

Novostavba a přestavba lodi kostela.

1411

Domnělé předání patronátu rodině Starhembergů.

1476

Písemně tradovaná stavba nové kostnice na farním hřbitově ("Newen paws des Korner").

1488

Listinná zmínka o kapli sv. Michaela v souvislosti se založením mešní nadace.

1622

Požár kostela.

1723

Obnova.

1773

Požár střechy kostela a věže.

1789

Oprava hřbitovní kaple a následná přeměna účelu budovy na soukromou obytnou a obchodní budovu.

1790

Sekularizace hřbitovní kaple po roce 1790.

1824

Renovace (oprava).

1877

Pořízení nové střechy věže.

1883

Renovace a první regotizace.

kolem 1888

Zřízení obou výstupů na emporu na západním průčelí. Pravý výstup je datovaný rokem 1888.

1890 – 1891

Přeložení hřbitova.

1892

Zřízení neogotické sakristie.

1909

Rozsáhlá oprava a další regotizace.

1959

Odhalení nástěnných maleb v interiéru kostela.

1959

Odstranění neogotických bočních oltářů.

1970 – 1979

Zvednutí střech bočních lodí.

1981

Zhotovení reliéfně zdobených křídel vrat a mozaiky tympanonu západního portálu Aloisem Dornem.

2007

Úpravy interiéru kostela (oltář, kazatelna, křtitelnice, stojan na velikonoční svíci) provedl umělec Herbert Schrattenecker.

Osobnosti

Elsbeth von Hoheneck zu Breitenbruck, rozená Schießbergerin zu Hagenberg (zakladatelka); Alois Dorn (umělec/řemeslník); Herbert Schrattenecker (umělec)

Autor a seznam pramenů

Autor

Drin. Sophie Morawitz

Seznam pramenů

Dehio-Handbuch, Oberösterreich, Bd. 1: Mühlviertel, bearb. von Peter Adam/Beate Auer/Susanne Bachner/Brigitta Fragner/Ulrike Knall-Brskovsky/Anna Piuk/Franz Peter Wanek/Monika Wiltschnigg, Horn/Wien 2003, S. 197-199

Heimatverein Gallneukrichen udn Umgebung (Hg.), Gallneukirchen. Ein Heimatbuch für die Gemeinden Gallneukirchen, Engerwitzdorf, Unterweitersdorf und Alberndorf, Gallneukrichen 1982

Benno Ulm, Das Mühlviertel. Seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen, Salzburg 1971, S. 84-85

Martina Gelsinger/Alexander Jöchl/Hubert Nitsch (Hg.), Kunst und Kirche auf Augenhöhe. Künstlerische Gestaltungen in der Diözese Linz 2000-2010, Linz 2011, S. 101.

Gotikstraße vždy po ruce – díky nové aplikaci

Objevte gotické skvosty regionu Mühlviertel a jižních Čech pohodlně přímo na svém smartphonu. Aplikace Gotikstraße vás zavede k nejkrásnějším kostelům, ukáže vám památky, gastronomická zařízení a ubytování ve vašem okolí a nabídne užitečné informace pro váš výlet.

Díky interaktivní mapě, navádění po trase a zajímavým informacím o pozadí se každá cesta po Gotikstraße stane nezapomenutelným zážitkem.

Tato funkce bude k dispozici od jara 2027!

Gotikstrasse-App

Objevte vše v okolí na první pohled!

Region nabízí spoustu věcí k vidění, ochutnání a užívání si. Projděte si doporučení a najděte vhodná místa pro váš pobyt.

Bäckerei & Zuckerbäckerei Tauber

Marktplatz 14, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Bäckerei Honeder Naturbackstube Gallneukirchen

Reichenauerstraße 4, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Bäckerei Winkler - Bäckerei Café

Hauptstraße 10, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Café Capuccino Haslinger

Hauptstraße 33, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Ferienwohnung Galli

Hauptstraße 2, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Ferienwohnung Hassmann

Dr.-Rennerstraße 43, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Gasthaus Riepl

Dienergasse 5, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Grillhouse Pella

Linzerstraße 13, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Heimathaus Gallneukirchen

Marktplatz / Dienergasse 2, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Imbiss 2000 - Imbisslokal

Veilchenweg 19, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Kowalski - Café & Bistro

Hauptstraße 3, 4210 Gallneukirchen

víc informací
La Ruffa Ristorante

Hauptstraße 43, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Pizzeria & Kebap Pella

Hauptstraße 16, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Restaurant Landerl - Café Bar Lounge

Hauptstraße 21, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Retro Café Bar

Hauptstraße 28, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Stadtcafe Leon

Marktplatz 15, 4210 Gallneukirchen

víc informací
Vutha´s Sport Restaurant

Badweg 3, 4210 Gallneukirchen

víc informací