„Pozoruhodná stavba je dílem slavného rožmberského kameníka”
Kostel sv. Marie Magdaleny
38208 Chvalšiny
O kostelu
Uprostřed náměstí ve Chvalšinách, na cestě mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi, se tyčí jeden z nejpozoruhodnějších pozdně gotických kostelů střední Evropy. Jeho klenba je architektonickým mistrovským dílem, které odhalilo fascinující tajemství teprve v devadesátých letech minulého století, kdy se při restaurátorských pracích objevilo jméno Hanns Getzinger – pomyslný podpis stavitele, který zde kolem roku 1510 vytvořil umělecký skvost prvořadého významu. Tento objev konečně otevřel cestu k identifikaci celé skupiny jeho dalších staveb na tehdejším rožmberském panství. Kostel okouzlí monumentálním portálem s profilovaným ostěním i klenebními žebry nesenými na konzolách zdobených rožmberskou růží. Nejvíce však zaujme unikátní prolomený svorník ve tvaru Kristovy trnové koruny, kterým se při velikonočních slavnostech vytahovala nahoru socha Spasitele a o letnicích se jím spouštěla holubice symbolizující Ducha svatého. Kolem tohoto svorníku se na klenbě rozprostírá půvabná malba osmi rostlin – růže, bodláku, jahodníku, pivoňky, granátovníku a dalších. Na stěnách lodi a kněžiště se dochovaly výjevy Posledního soudu a Dvanácti apoštolů, jimž žehná Kristus nesený anděly. Celý prostor zastřešuje původní dřevěný krov.
Zajímavosti:
Díky nálezům nástěnných maleb během restaurátorských prací v letech 1995 až 1996 se kostel ve Chvalšinách stal jakýmsi klíčem k určení autorství několika dalších pozdně gotických sakrálních staveb na bývalém rožmberském panství. Ve vrcholu klenby lodě byla totiž nalezena nápisová páska se jménem Hanns Getzinger. Jeho jméno bylo sice známo již od roku 1894 z vydání dopisu rožmberského vladaře Petra IV. z Rožmberka kameníkům v hornorakouském Haslachu, ale prozatím nebylo možné jej s jistotou spojit s žádnou ze staveb v jižních Čechách ani v Mühlviertelu. Objev Getzingerovy pomyslné signatury tak poskytnul badatelům možnost zahrnout různé stavby s charakteristickými prvky do ucelené skupiny staveb, které přibližně od roku 1500 na bývalém rožmberském panství vznikaly právě pod jeho vedením (Haslach, Rožmberk n. Vlt., Zátoň či Nové Hrady a další). Pozoruhodné je rovněž velké množství dochovaných letopočtů vně i uvnitř kostela, díky nimž lze jednotlivé fáze jeho výstavby přesně časově určit, což pro prostředí venkovských kostelů zdaleka není samozřejmé.
otevřeno v letních měsících k náhledu přes sklo, prohlídky pro skupiny rezervovat min.1 týden dopředu, páter Hovorka 731/604 443, bohoslužby St – 18:00, So -17:00.
Vědecká dokumentace
Virtuální zážitek
Stavební součásti a vybavení
Celek stavby
V obci Chvalšiny na cestě mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi stojí ve středu protáhlého svažitého náměstí kostel, který především díky klenbě lodi náleží k nejvýznamnějším stavbám středoevropské pozdně gotické sakrální architektury. Nad nižším a užším kněžištěm kostela vystupuje kompaktní hmota jednolodí, zdůrazněná typickou vysokou strmou střechu a na jižní straně převýšená věží. K ní na východní straně těsně přiléhá patrová jižní předsíň, sloužící jako hlavní vstup do kostela. K západní straně věže je pak připojen novější přístavek se schodištěm na západní emporu lodi. Ze štítu západní fasády lodi vystupuje arkýř, který během stavby zřejmě sloužil pro dopravu materiálu. Na severní straně je k lodi připojena mělká předsíň se zazděným portálem hřbitova, který původně kostel obklopoval. Výrazným prvkem je zde dále pozdně barokní centrální kaple Růžencového bratrstva, která je směrem na východ spojena přístavkem s větší sakristií.
Věž
Věž kostela, připojená na jeho jižní straně, je zakončena zvonovým patrem a novější jehlancovou střechou z konce 19. století. Zvonové patro je do tří stran otevřeno velkými hrotitými okny se zbytky kružbové výzdoby ve vrcholech. Nároží římsy, která jej odděluje od nižších pater, jsou opatřena kamennými skulpturami kombinujícími motivy lidských a zvířecích postav. Věž stála původně samostatně a byla zřejmě hotova již kolem roku 1470, protože se na ní zachoval zvon s letopočtem 1472.
Jižní portál
Rozměrný hlavní portál kostela je skryt ve vysoké a úzké jižní předsíni postavené mezi východní stěnu věže a jeden z opěráků lodi. Sedlový portál je zasazen do mohutného profilovaného ostění, jehož profily se ve vrcholu kříží. Tympanon je vyplněn slepými plaménkovými kružbami, mezi nimiž je umístěn kolčí štít s plastickým motivem preclíku jako znakem pekařů a nad ním na pásce vytesaným jménem Jacob Krzechl. Lomený oblouk portálu je na vnější straně zvýrazněn přidanými pruty na svisle žlábkovaných a půleně tordovaných konzolách.
Severní předsíň
Rozměrný lomený portál mělké severní předsíně lodi byl na své dnešní místo přenesen ze zrušené ohradní zdi hřbitova roku 1847. Svými formami se výrazně odlišuje od ostatních portálů kostela a nelze vyloučit, že pochází z nejstarší stavební fáze celého areálu v průběhu 15. století. V západní stěně předsíně je vně zazděna vrchní část rozebraného sanktuáře, původně umístěného v severní zdi kněžiště.
Loď
Vstup do lodě kostela je umožněn velkým portálem přes jižní předsíň. Loď je osvětlena třemi okny, přičemž pouze ve vrcholech oken jižní stěny se dochovaly původní kružby. Římsy lodě i dělicí části jejích opěráků jsou zvýrazněny motivem profilovaných a překřížených prutů, někdy doplněných o motivy vystupujících křížků. Nejvýznamnější částí chvalšinského kostela je klenba jednolodí, na jejíž celistvé ploše mohl stavitel nejlépe rozvinout svůj výtvarný a konstrukční koncept. Klenba je nesena příporami, které jsou v koutech při triumfálním oblouku a nad západní emporou zkrácené. Zde nesou jejich konzoly štíty s rožmberským znakem pětilisté růže. Klenební žebra z přípor vyrůstají ve dvou vrstvách, přičemž spodní vrstva nese okrajové části vzorce, vrchní pak tvoří základ jeho středu. Klenební vzorec je variantou tzv. Wechselbergerovy figurace, jejímž základním obrazcem je devítidílná hvězda, v chvalšinské podobě přetvořená pomocí přesekávání žeber a doplnění prohnutých úseků. Východní prolomený svorník klenby je stylizován do tvaru Kristovy trnové koruny a sloužil během inscenací liturgicky významných událostí. Během Nanebevstoupení Krista jím byla do krovu vytahována postava Spasitele, při svátku Seslání Ducha svatého byla naopak do prostoru lodi spouštěna živá či neživá holubice. Je možné, že před postavením barokní západní empory byla loď kratší a pod původní emporou existoval volný průjezd dvěma vysokými, půlkruhově uzavřenými oblouky. Do podvěžní místnosti vede na jižní stěně lodi sedlový portál s ostěním, tvořeným výrazně plasticky tvarovanými pruty s křížením v nadpraží.
Krov
Vysokou střechu stavby, která dotváří její charakteristickou siluetu, nese původní pozdně středověký krov, dendrochronologicky datovaný do přelomu let 1505 a 1506.
Kněžiště
Užší a nižší pětiboce uzavřené kněžiště má odstupněné a plasticky tvarované opěrné pilíře. Z dochovaných kružeb oken vyniká to východní s kružbou ve tvaru pětilisté růže ve vrcholu. Prvkem, svědčícím o finančních zdrojích na stavbu, je drobný motiv podkovy jako znaku místního cechu kovářů a podkovářů, vytesaný na vrcholu ostění pravého jižního okna. Klenba kněžiště vyrůstá z kamenných přípor, její žebra jsou složena z cihelných úseků, doplněných v místech styku kamennými částmi. Její vzorec je určován třemi osmicípými hvězdami, zachycenými kratšími úseky k delšími výběhům po stranách. V nejvýchodnějším úseku byla při restaurování objevena malovaná nápisová páska s datací 1494, vymezující dokončení klenby. Vitrážová okna s motivy světců pocházejí z roku 1897. Při restaurátorských průzkumech vnitřních omítek stavby v letech 1995–1996 byly vedle pod severním oknem objeveny fragmenty maleb iluzivní architektury, původně doprovázející již neexistující sanktuář.
Sakristie
Do sakristie, pod níž se nachází kostnice, lze vstoupit v severní stěně kněžiště sedlovým portálem, nad nímž je umístěna kamenná deska s vytesaným rožmberským znakem a datací 1489. Po jeho stranách jsou dále podkovy jako znaky cechu kovářů a podkovářů, který financoval část stavby. Obdélná sakristie je osvětlena od východu jedním obdélným a od severu dvěma menšími kruhovými okénky. Je zaklenuta dvěma poli křížové klenby, doplněnými středovým úsekem s motivem kosočtverce.
Oltářní mensa
V kněžišti i při úsecích zdí na východní straně lodě se dochovaly pod novějšími oltářními nástavci původní kamenné pozdně gotické oltářní menzy. Menza pod jižním bočním oltářem lodi nese ve své horní části identické výzdobné motivy, jaké se dochovaly na exteriéru lodě. Nepravidelně profilované pruty se na rozích menzy kříží.
Sousoší
Při západní stěně lodi se nachází dochovaná skupina soch motivu Kalvárie, složená z Krista na kříži, po stranách oplakávaného Pannou a Marií a evangelistou sv. Janem. Kvůli silné vrstvě pozdějších barevných nátěrů je přesnější datace vzniku soch komplikovaná, ale jistě se pohybuje kolem roku 1500. Zda se skupina původně nacházela na břevně v prostoru vítězného oblouku, jak by jinak bylo obvyklé, nelze jednoznačně tvrdit. Na začátku 20. století se nacházela v jižní předsíni.
Nástěnná malba
Na severní stěně kněžiště se ve výšce středu oken nachází rozměrná nástěnná malba s motivem Dvanácti sv. Apoštolů, jimž z nebes žehná anděly nesená polopostava Krista v oblacích. Nápisová páska při spodním rámu obrazu všechny vyobrazené apoštoly označuje, v samotném rámu pak letopočty 1707 a 1933 datují pozdější opravy malby, vzniklé kolem roku 1500.
Nástěnná malba
V lodi nad vítězným obloukem byla objevena rozměrná malba s motivem Posledního soudu s připojeným nápisem Jakob Pecka (případně Peckn), datací 1514 a znakem cechu pekařů, jehož představitel při dokončování stavby namalování výjevu objednal a zaplatil.
Nástěnná malba
Ve středu výtvarně nejpůsobivější části klenby lodi byly kolem svorníku s motivem trnové koruny nalezeny malby z něj pomyslně rostoucích převážně mariánských rostlin. Poměrně spolehlivě byly určeny tyto rostliny (od rožmberského znaku ve směru hodinových ručiček): růže, bodlák, jahodník, pivoňka, granátovník, sasanka, arnika/měsíček, pivoňka. Malby vznikly kolem roku 1510.
Nástěnná malba
Směrem na východ od prolomeného svorníku byl namalován erb rodu Rožmberků, do jehož bývalého panství Chvalšiny náležely. Velký počet rožmberských erbů vně i uvnitř jihočeských pozdně gotických kostelů je dnes vykládán jako pouhé formální přihlášení se ke světské vrchnosti, její možná finanční spoluúčast na stavbě je předmětem spekulací a není doložena. Malba vznikla kolem roku 1510.
Nástěnná malba
Směrem na západ od prolomeného svorníku byla namalována nápisová páska se jménem Hanns Getzinger. Tento kameník a stavitel se roku 1497 stal vrchním kamenickým mistrem na rožmberském panství a z tohoto titulu vedl v následujících téměř třiceti letech dostavby a novostavby především sakrálních objektů. Spojení jeho jména s výtvarně ojedinělou chvalšinskou klenbou je klíčem k autorským připsáním jiných staveb na bývalém rožmberském panství (Haslach, Rožmberk n. Vlt., Zátoň, Nové Hrady a další). Malba vznikla kolem roku 1510.
Události
1263
Chvalšiny zmíněny v zakládací listině kláštera Zlatá Koruna vydané Přemyslem Otakarem II.
1293
Ve Chvalšinách zřízena fara, jejímž plebánem byl Konrád.
1381
Dalším zaznamenaným farářem byl Mikuláš.
1390
Farář Petr prodal louku, která byla kdysi kostelu odkázána a za utržené peníze zakoupil se souhlasem zlatokorunského opata Arnolda nový antifonář pro chvalšinský kostel.
1400
Papež Bonifác IX. začlenil farní kostel ve Chvalšinách pod klášter ve Zlaté Koruně.
1472
Letopočtem 1472 je opatřen zvon dochovaný ve věži kostela a vyrobený zvonařem Václavem z Vodňan a jeho synem Augustinem.
1485 – 1494
Na místě staršího kostela probíhala novostavba kněžiště, financovaná převážně cechem kovářů a podkovářů.
1489
Letopočet 1489 je reliéfně vytesán na žulové desce společně s rožmberským erbem a dvěma podkovami jako znaky cechu kovářů a podkovářů, která je zasazena do stěny nad portál vedoucí z kněžiště do sakristie.
1494
Letopočet 1494 je uveden na nápisové pásce, namalované v závěru klenební kápě kněžiště a označuje rok dokončení jeho klenutí.
1494 – 1514
Probíhala výstavba lodě, která navázala na dokončené kněžiště. Koncept zaklenutí lodí vypracoval tehdejší představený kamenického cechu na rožmberském panství Hanns Getzinger.
1499
Letopočet 1499 reliéfně vystupuje z horní části ostění okénka prvního patra jižní předsíně kostela a označuje dokončení této části.
1505 – 1506
Byly pokáceny stromy, použité po nějakém čase pro stavbu krovu nad lodí.
1507
Letopočet 1507 je reliéfně vystupuje z omítky nad okénkem arkýře v západním štítu lodi a pravděpodobně časově vymezuje konec prací na této části stavby.
1512
Krumlovský měšťan Pavel Hoch odkázal peníze na stavbu kostela.
1514
Letopočet 1514 je namalován ve spodní části výjevu Posledního soudu nad vítězným obloukem kostela a vedle data vzniku malby je vykládán také jako rok dokončení kostela.
1556
Oprava či novostavba klenby jižní předsíně.
1688
V kněžišti byl postaven nový hlavní barokní oltář a při tom odstraněn původní pozdně gotický sanktuář, jehož vrchní část byla později zazděna do západní stěny severní předsíně lodě.
1760
Místní Růžencové bratrstvo připojilo k lodi kostela na severní straně kruhovou kapli Panny Marie. Na západní straně lodě byla postavena nová empora, takže kostel byl zřejmě v prostoru pod ní zvětšen o dřívější průjezd, osvětlený dvěma kruhovými okny.
1773
Oprava věže.
1778
Oprava oken kostela, při níž zanikly na severní straně původní pozdně gotické kružby. Kostel byl nově vydlážděn kamennými deskami.
1810
Oprava věže.
1838
Zrušena ohradní zeď hřbitova.
1840
Jak oznamuje letopočet v omítce nad portálem, v tomto roce byl menší pozdně gotický portál ze severní strany zrušené ohradní zdi hřbitova zazděn do nového přístavku mezi sakristií a barokní mariánskou kaplí.
1846
Nad pozdně barokní západní emporu bylo vystavěno ještě další patro, jehož původní kamenné nosné pilíře byly roku 1864 nahrazeny kovovými.
1847
Původní velký jižní středověký portál ohradní zdi hřbitova byl zazděn do nové severní předsíně lodě.
1855
Oprava věže.
1886 – 1887
Oprava kostela, věže a všech střech. Nad presbytářem postaven nový sanktusník se starším zvonem z roku 1545 a do severní strany střechy lodě doplněna menší hodinová vížka.
1896
Severní boční oltář opatřen neogotickým nástavcem s motivem Srdce Ježíšova, dnes se v kostele nenachází.
1897
Okenní otvory opatřeny novým zasklením, v kněžišti s motivy světců.
1913
Na místě starší vížky s točitým schodištěm postaven větší přístavek s novými schody na západní emporu.
1933
V letních měsících proběhla důkladná obnova interiéru, došlo k sejmutí nátěrů na všech kamenných i cihlových částech kleneb a jejich přípor, restaurována byla rovněž freska Dvanácti sv. Apoštolů v kněžišti, předtím překrytá oltářem.
1995 – 1996
Proběhla oprava interiéru kostela, během něhož byly objeveny a restaurovány cenné pozdně gotické nástěnné malby.
Osobnosti
Autor a seznam pramenů
Autor
Mag. Hynek Látal Ph.D.
Seznam pramenů
Mareš, František – Sedláček, Jan, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Krumlovském, Praha 1918. Pavelec, Petr, Pozdně gotické nástěnné malby v kostele sv. Máří Magdalény ve Chvalšinách, Umění XLVIII, 2000, s. 86–92. Látal, Hynek, Pozdně gotické kostely v jižních Čechách 1480–1520, Umění LII, 2004, s. 136–151. Lavička, Roman, Pozdně gotické kostely na rožmberském panství, České Budějovice 2013. Mudra, Aleš, „Nejozdobenější nebe“: K zobrazování květin na klenbách pozdně středověkých kostelů, in: Richard Biegel a kol. (edd.), Ikonografie: témata, motivy, interpretace, Praha 2016, s. 110–124. Látal, Hynek, Laboratoře inovací. Centra a osobnosti klenebního umění střední Evropy 15. století, České Budějovice 2017.
Gotikstraße vždy po ruce – díky nové aplikaci
Objevte gotické skvosty regionu Mühlviertel a jižních Čech pohodlně přímo na svém smartphonu. Aplikace Gotikstraße vás zavede k nejkrásnějším kostelům, ukáže vám památky, gastronomická zařízení a ubytování ve vašem okolí a nabídne užitečné informace pro váš výlet.
Díky interaktivní mapě, navádění po trase a zajímavým informacím o pozadí se každá cesta po Gotikstraße stane nezapomenutelným zážitkem.
Tato funkce bude k dispozici od jara 2027!
Objevte vše v okolí na první pohled!
Region nabízí spoustu věcí k vidění, ochutnání a užívání si. Projděte si doporučení a najděte vhodná místa pro váš pobyt.